Hlavním důvodem Janotovy iniciativy je snaha udržet schodek státního rozpočtu v době hospodářské krize pod 170 miliardami korun. Janota uvedl, že chce podporovat priority - jakými jsou věda, výzkum, vzdělání, infrastruktura nebo využití peněz ze strukturálních fondů EU.
Fischerova vláda bude jednat o zmrazení platů učitelů, zdravotníků a dalších zaměstnanců ve veřejném sektoru tři týdny poté, co bývalý kabinet premiéra Mirka Topolánka rozhodl o jejich navýšení o 3,5 procenta od 1. června.
Pokračování na straně 15
Dokončení ze strany 1
Proti plánovanému zmrazení mezd ve veřejném sektoru vystoupil stínový ministr financí za ČSSD Bohuslav Sobotka. „Státní rozpočet by si mohl dovolit, aby vývoj mezd alespoň kopíroval inflaci,“ zdůraznil Sobotka. Očekávaná inflace na příští rok se má pohybovat kolem dvou procent.
Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek upozornil, že zmrazení mezd nemusí znamenat, že zaměstnanci ve veřejném sektoru nakonec nedostanou přidáno. Zvýšení mezd by bylo možné v případě snižování stavu neefektivních pracovních míst nebo při zrušení tzv. „mrtvých duší“, čili neobsazených tabulkových míst, na která jednotlivé resorty přesto čerpají peníze. Těchto neobsazených míst přitom existují tisíce.
Sobotka upozornil, že mzdové zdroje lze nalézt i prostřednictvím snižování platů manažerů státních firem. Janota připustil, že podporuje snižování základních platů šéfů státních firem. Naopak řekl, že neplánuje redukovat bonusy šéfů navázané na splnění určitých cílů. Také zdůraznil, že mzdová politika státu vychází z očekávaného poklesu domácího hospodářství v době celosvětové krize. „Jsme v krizi a krizi musíme nějak pocítit... V minulosti ji stát vždy zaplatil, nyní ji však budeme muset řešit jinak,“ řekl Janota.
