PRAHA Jet do lázní po operaci žlučníku na účet zdravotní pojišťovny už v budoucnu nepůjde. Ministerstvo zdravotnictví totiž plánuje v rámci šetření výrazné omezení diagnóz, u nichž zdravotní pojišťovny proplácejí pacientům nejen léčbu, ale i pobyt a stravu. „Aby se člověk po operaci žlučníku převážně procházel po kolonádě a popíjel minerálku, je podle mě na hranici ozdravného pobytu,“ řekl LN ministr zdravotnictví Luboš Heger.
Náklady na lázeňskou léčbu se každým rokem zvyšují o stovky milionů korun. Například v roce 2008 vynaložila na lázeňskou péči největší ze zdravotních pojišťoven VZP více než 1,66 miliardy korun. O rok později zaplatila lázním více než 1,84 miliardy. Loni přitom celkové náklady VZP převýšily výběr pojistného o více než tři miliardy korun.
Nárůst výdajů na lázeňství mají i menší pojišťovny. Například Revírní bratrská pokladna hlásí za rok 2009, kdy od ní lázně inkasovaly 106 milionů korun, nárůst oproti roku 2008 zhruba o 23 procent.
Zdravotní pojišťovny proto záměr ministerstva vítají. „Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichž mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997. S ohledem na pokroky v medicíně je proto třeba diagnózy přehodnotit,“ uvedl mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.
„V některých případech už opravdu není nutné, aby zdravotní pojišťovny proplácely vše,“ potvrzuje Vladimír Kothera, ředitel ZP MetalAliance. Podle České průmyslové zdravotní pojišťovny je potřeba omezit i počet absolvovaných lázeňských pobytů se stejnou diagnózou.
Lázně tak v budoucnu přijdou o zákazníky, a tedy i o peníze. Podíl lidí, kterým pojišťovna hradí i ubytování a stravu, dosahuje u některých zařízení i více než sedmdesáti procent. „V případě, že by se změny dotkly kardiologických a diabetologických diagnóz, ekonomika našich lázní to velmi výrazně pocítí,“ uvedl Martin Kubelka, obchodní ředitel Lázní Poděbrady.
Pokračování na straně 16
Dokončení ze strany 1
V tomto roce přitom Lázně Poděbrady plánují po zdanění vykázat zisk téměř 29 milionů korun. Nejnižší za poslední tři roky.
„Očekáváme pokles počtu klientů zdravotních pojišťoven v rozmezí pěti až deseti procent. Budeme se muset více zaměřit na samoplátce,“ vyjádřila se Lena Kozohorská z Léčebných lázní Jáchymov. Právě tyto lázně patří k těm, u nichž podíl samoplátců dosahuje oproti ostatním zařízením velmi nízkých hodnot – zhruba 17 procent.
„Jelikož se u nás z osmdesáti procent léčí pacienti v rámci komplexní lázeňské péče, povede každé omezení k poklesu tržeb, které jen těžko budeme moci nahradit z jiných typů pobytů,“ obává se Jana Kafková z Lázní Dolní Lipová.
Po operaci žlučníku do lázní?
V budoucnu už ne Kterých diagnóz konkrétně se změny dotknou, zatím není zcela jasné. Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera by na lázně neměli mít nárok například lidé po operaci žlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit minimálně ubytování a stravu, zvažovat se bude i varianta, že si budou platit vše.
Plně hrazené lázně by podle ministerstva zdravotnictví měly zůstat například pro pacienty po operaci kloubu. „Předpokládáme, že kompletní návrh budeme mít do konce příštího roku. Do budoucna se v této oblasti otevře prostor pro komerční pojištění,“ uvedl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.
Kolik se ušetří, si nikdo netroufá odhadnout Přesnou kalkulaci, kolik se ve zdravotnictví ušetří tím, že pojišťovny přestanou proplácet lázeňský pobyt a stravu a v některých případech i léčbu samotnou, zatím ministerstvo zdravotnictví nemá a podle pojišťoven i lázeňských zařízení je v tuto chvíli těžké takové číslo odhadnout. Například není jasné, zda by pacienti měli o příspěvkovou léčbu, která by mohla u některých diagnóz nahradit současnou komplexní, skutečně zájem.
Tedy zda by si lidé byli ochotní pobyt a stravu v řádech tisíců až desetitisíců korun v závislosti na délce pobytu uhradit sami. Už kvůli zavedení regulačních poplatků totiž hlásily některé lázně výrazný pokles tržeb. Je tedy možné, že by pojišťovny ušetřily více, než by ministerstvo zamýšlelo.
„Určitou úsporu ale změny přinesou,“ slibuje si Pavel Kubíček, ředitel Úseku zdravotní péče ZP Média, která funguje teprve od března minulého roku.
Podle VZP ale v budoucnu naroste počet lidí s diagnózami, u kterých bude i nadále vznikat na proplacení komplexní lázeňské péče nárok.
***
ČESKÉ LÁZEŇSKÉ POČTY
V roce 2009 uhradila jen VZP lázeňské léčení 71 777 lidem, z toho 61 879 mělo komplexní lázeňskou péči. Celkové náklady VZP za lázeňství se vyšplhaly na 1,842 miliardy korun (1,739 miliardy korun šlo na komplexní léčbu). LÁZEŇSKÝ POBYT Komplexní léčba – předepisují ji specialisté. Pacient hradí jen regulační poplatek 60 Kč za den pobytu. Jak často na ni vzniká nárok, záleží na druhu nemoci. Příspěvková léčba – pobyt a stravu (obvykle 500 až 1500 Kč za den) si klient platí sám. Nárok na ni vzniká jednou za dva roky.
