Těsně před cílem se ale objevuje nový zádrhel.
Havránková má v okolí Hradce Králové pronajaty další pozemky, které s dálnicí kolidují a které stát zatím neřešil.
PRAHA Před několika týdny to vypadalo, že po letech dohadování bude vypořádání mezi státem a Ludmilou Havránkovou hračka. Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) totiž po mnoha letech úvah přišlo na to, že by se na pozemcích farmářky nemusela postavit původně plánovaná mimoúrovňová křižovatka, ale pouze samotná dálnice.
Stát by tak od statkářky potřeboval pouze tři místo původních deseti hektarů. Tři potřebné hektary půdy by jí pak nahradil třemi hektary v okolí, které má k dispozici. A křižovatka by se jednoduše odsunula o kilometr severněji. Nyní se ale ukazuje, že vypořádání s farmářkou může být poněkud složitější.
Havránková má totiž v okolí Hradce Králové více pozemků, s nimiž dálnice D11 koliduje. Kromě zmiňovaných tří hektarů, které chce stát s Havránkovou směnit, protne dálnice také severněji položené parcely, na nichž statkářka hospodaří. Přesněji jde o deset hektarů, které má v pronájmu. „Na základě údajů, které jsem si vyžádal od ŘSD a pozemkového fondu, vím, že paní Havránková má v pokračování dálnice směrem na Hradec Králové ještě deset hektarů, o které pravděpodobně přijde,“ tvrdí Ivo Toman, bývalý hejtman Pardubického kraje a nynější zmocněnec vlády pro dostavbu dálnice D11.
Stát věří v dohodu Bývalý hejtman Toman věří v dohodu. „Paní Havránková by měla za své parcely dostat odpovídající náhradu. Šlo by o pozemky v okolí. Parcely by měla opět pronajaty,“ nastínil řešení Toman. Podle něj je stát připraven i na variantu, kdy by nově přidělené pozemky dálnice přetnula. „V tom případě existuje možnost, že by tu vznikl nějaký podjezd či most, který by oba pozemky spojil,“ popisuje možnost Toman. Stát ale trvá na „rozumném“ vyrovnání. Pokud by chtěla farmářka za své pronajaté pozemky neúměrnou náhradu, hrozilo by jí podle Tomana vyvlastnění. Zatím ale není jasné, jak se na celý popsaný plán tváří druhá strana letitého sporu - Ludmila Havránková. LN se s ní během včerejška pokoušely několikrát spojit. Bohužel bezúspěšně.
Jedno je ale jisté. Osobní jednání, po kterém Havránková celou dobu volá, se uskuteční. A to už během prosince. Na úterní schůzce ekonomických ministrů na úřadu vlády vznikla tříčlenná jednací skupina. V ní je právě vládní zmocněnec pro D11 Ivo Toman, Michal Frankl z úřadu vlády a zástupce pozemkového fondu. Výsledky jednání přednese zmíněná skupina na lednovém zasedání ekonomických ministrů. Konečný verdikt vynese vláda.
Havránková od počátku tvrdí, že stojí pouze o pozemky pro své hospodaření. Peníze odmítá. Její spor se státem začal v roce 1993. Tehdy totiž vláda rozhodla, že dálnice D11 je prioritní stavbou ve veřejném zájmu, a pokud majitelé pozemků nebudou s prodejem půdy pro její stavbu souhlasit, bude možno ji vyvlastnit.
Havránková se ale své půdy nevzdala a začala vést s úřady boj. Asi před sedmi lety se farmářka obrátila na ekologické aktivisty, kteří byli proti výstavbě dálnice v navrhované trase. Těm pak za symbolickou korunu prodala pruh půdy, takže místo jednoho majitele k vyvlastnění pozemků jich měli silničáři jednasedmdesát.
***
Havránková od počátku tvrdí, že stojí pouze o pozemky pro své hospodaření
Pokud by chtěla farmářka za své pronajaté pozemky neúměrnou náhradu, hrozilo by jí vyvlastnění
