BRNO Město Brno má více než 400 tisíc obyvatel. Nebo také 370 tisíc. Úředně posvěcené jsou oba údaje. Stát totiž neumí jednoznačně říci, kolik obyvatel jeho obce a města mají. Má dvě základní evidence, a ty se rozcházejí.
A v důsledku ani není jasné, kolik obyvatel má republika jako celek. Čísla se neliší v jednotlivcích - v celém státě to je v součtu o více než dvě stě tisíc lidí. V přepočtu se ztrácejí a objevují dvě Olomouce.
To, co může vypadat jako problém při hodinách zeměpisu, však má dalekosáhlé následky: Podle počtu obyvatel se například mezi obce a kraje dělí peníze z daní. A rozdíl třiceti tisíc obyvatel mohl právě Brnu dát další až půl miliardy korun - peníze totiž nyní dostává podle nižšího údaje. Pro srovnání: o víc než půl miliardy letos Brno připravila hospodářská krize.
Základní zdroje informací o počtu obyvatel jsou v tuzemsku dva. Jedním je výsledek nejnovějšího sčítání lidu, který pravidelně Český statistický úřad aktualizuje o informace týkající se narození, úmrtí či stěhování. Druhým pak evidence obyvatel vedená ministerstvem vnitra, z níž vycházejí například údaje tištěné na občanských průkazech.
Počty z obou evidencí se shodují v minimu obcí. „Obecně platí, že téměř dvě třetiny obcí mají více obyvatel podle evidence obyvatel, necelých 30 procent obcí má více obyvatel podle Českého statistického úřadu,“ potvrdil LN Josef Škrabal z odboru statistiky obyvatel ČSÚ. Dvě třetiny obcí by mohly vydělat na tom, kdyby se systém změnil a rozděloval podle údajů z evidence. Zdaleka se to přitom netýká jen velkých měst. Například v Suché Lozi na Uherskohradišťsku, jejímž starostou je odpůrce daňového zvýhodňování velkých měst Petr Gazdík, by dostali peníze za dalších čtyřicet lidí. „Při současném podílu na každého obyvatele je to čtvrt milionu korun. To není málo,“ poznamenal. Je zastáncem toho, aby za základ sloužila evidence obyvatel. „Je rychlá, operativní, obce si uhlídají, aby v ní nebyli mrtví,“ tvrdí.
Jasno, s kterými čísly pracovat, mají i geografové. Ti ale zase z praktických důvodů věří statistice. „Věřím tomu, že rozdíly mezi údaji statistiků a evidence obyvatel se mohou hodně lišit. My pracujeme se statistickou ročenkou České republiky, a to z několika důvodů,“ sdělil Daniel Borecký z katedry geografie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Její data jsou totiž relativně aktuální a především mezinárodně srovnatelná,“ upřesnil. Umožňují v případě potřeby geografům i porovnávat vývoj a změny počtu obyvatel v daných městech, zřejmě žádná jiná práce tohoto druhu nedává tak dlouhou časovou řadu jako ročenky.
Na ministerstvu financí, které za dělení peněz z daní mezi obce zodpovídá, o rozdílech vědí. Změnu ale neplánují. „Statistický úřad lépe splňuje technické předpoklady pro použití své evidence jako zdroje dat pro účely zákona o rozpočtovém určení daní,“ tvrdí jeho mluvčí Ondřej Jakob. Evidence, za niž zodpovídá ministerstvo vnitra, nemá vhodné technické výstupy pro kolegy z resortu financí.
Statistici znají hlavní příčiny rozdílu: tou jsou lidé zdržující se v zahraničí. Ministerstvo vnitra je v evidenci vede, statistici je podle mezinárodních doporučení nezapočítávají. „Správně se tito občané mají do počtu obyvatel započítávat v zemi, kde se dlouhodobě zdržují,“ tvrdí Škrabal. Problémem podle něj jsou i lidé, kteří se nezúčastnili sčítání lidu. „Počet nesečtených osob při sčítání v roce 2001 se odhaduje na 130 až 150 tisíc,“ dodal.
**
Dvě evidence Desítky tisíc rozdíl * Podle statistiků měla k začátku roku Praha 1 233 211 obyvatel, podle evidence obyvatel ke konci listopadu 1 285 717 obyvatel. * ČSÚ zveřejňuje údaje na adrese http://vdb.czso.cz/xml/ mos.html, ministerstvo vnitra na http://aplikace.mvcr.cz/ adresa/index.html.
