Vrchní soud tak potvrdil srpnový verdikt Krajského soudu v Brně, proti kterému se Česká republika zastoupená ministerstvem spravedlnosti odvolala. Rozsudek je pravomocný.
Manželé Karel a Jindřiška Kořínkovi měli podle svých blízkých a některých antikomunistů s bývalým režimem problémy kvůli svému náboženskému vyznání a politickým názorům. Když si začali stěžovat na potíže s bydlením, dostali se do vleklých sporů a nakonec skončili na psychiatrii. Později byl sice manželský pár propuštěn, v roce 1967 je ale úřady zbavily právní způsobilosti, což mělo za následek nucené odebrání jejich dětí. Tři z nich skončily v ústavu a čtvrté vychovávala příbuzná.
Stát zasáhl do soukromí rodiny Marek, Hanuš a Aleš Kořínkovi a Renata Zamazalová se náhrady za způsobenou újmu domáhali od roku 1992. Jejich rodiče už totiž zemřeli. Od státu žádali náhradu v celkové výši 9,2 milionu korun, brněnský soud každému z nich přiznal odškodné 125 000 korun.
Stát se v odvolání domáhal zamítnutí žaloby Kořínkových. Podle zástupce rodiny Vladislava Petrů nebyli s výší částky, kterou jim krajský soud přiznal, spokojeni ani žalující. Sami ale odvolání nepodali a vzhledem k délce celého sporu se spokojili s omluvou. Rodina argumentovala tím, že potíže s režimem souvisely s politickými nebo náboženskými názory. Tři její členové byli i signatáři Charty 77.
Podle senátu vrchního soudu jsou ale důvody vzniku sporu – včetně náboženských nebo politických – nepodstatné a důležitý je zásah státu do soukromí rodiny.
„Stát porušil svým rozsudkem jejich práva a jiným rozsudkem to bylo napraveno,“ zdůvodnil předseda senátu Jan Zavrtálek.
