PRAHA Jediným výnosem soukromých penzijních fondů spravujících úspory na penze, které mají být v rámci důchodové reformy vyvedené ze sociálního pojištění, mají být poplatky placené střadateli. Vyplývá to z návrhu, který včera předložilo ministerstvo financí k veřejné diskusi.
Čtyři varianty výpočtu poplatků se liší hlavně tím, od čeho mají být odvozené. Podle jedné varianty se mají vypočítávat z objemu vkladů. Další varianty počítají s tím, že poplatky budou závislé převážně na míře zhodnocení vkladů. Jednotlivé procentní sazby se pak odlišují podle míry rizikovosti portfolia.
Nejvyšší mají být poplatky u nejrizikovějších druhů spoření, naopak u méně rizikových mají klesat. Ministerstvo financí přitom požaduje, aby penzijní fondy spravující peníze vyvedené ze sociálního pojištění byly povinny vést čtyři druhy důchodových fondů lišící se právě mírou rizikovosti - od téměř bezrizikového fondu státních dluhopisů, který by směl investovat pouze do českých státních dluhopisů, po dynamický fond, jenž bude mít nejširší rozsah povolených aktiv, kam bude moci investovat.
Nejdražší variantou z pohledu střadatelů by bylo, kdyby byly poplatky vypočítávány výhradně z objemu vkladů. V takovém případě by podle návrhu ministerstva financí mohl člověk spořící v dynamickém fondu na poplatcích ročně odvést až 1,5 procenta z vkladů. Nejvýhodnější by mohla být při mírném zhodnocení vkladů varianta kalkulující s 10procentním podílem fondu na výnosu z vkladu a pouze malou váhou výše vkladu na výši poplatku. „Klient by tak platil v podstatě jen v případě kladného výnosu fondu,“ řekl generální ředitel Penzijního fondu České pojišťovny Tomáš Matoušek.
Ministerstvo financí také navrhuje, aby se poplatky po pěti letech snížily, protože v té době dojde k umoření většiny počátečních investic penzijních fondů.
„Veškeré návrhy předkládáme k veřejné diskusi. Její závěry vezmeme v potaz,“ řekl LN ministr financí Miroslav Kalousek.
K první úpravě již možná vlivem napětí kolem důchodové reformy došlo. Nejvyšší navrhovaná sazba poplatků ve výši 1,5 procenta vkladů je podle místopředsedy představenstva Penzijního fondu Komerční banky Vojtěcha Kubce nižší, než o jaké se původně uvažovalo. „Propočty poplatků se pohybovaly na objemu dvou procent z objemu spravovaných prostředků,“ uvedl Kubec. Penzijní fondy se přitom přiklánějí k variantě, aby byly poplatky vázané na objem vkladů, a ne na jejich zhodnocení. „Je to vhodné i pro druhý pilíř důchodového systému, aby nedošlo při honbě za maximálním výnosem ke ztrátám z rizikových instrumentů,“ zdůraznil generální ředitel ČSOB Penzijního fondu Karel Svoboda. Šéf ING penzijního fondu Jiří Rusnok označil za nejoptimálnější kombinovat výpočet poplatků z objemu vkladů i jejich zhodnocení.
Hlavním kritériem pro rozhodování fondů o účasti ve druhém pilíři důchodového systému bude podle mluvčího AXA Penzijního fondu Marka Zemana kromě základních parametrů také míra politického rizika, tedy záruky, že důchodový systém nebude budoucími vládami výrazně měněn.
***
Poplatky za správu prostředků v penzijních fondech
VARIANTA 1
ročně z objemu
spravované částky
0,7 % - 1,5 %
Poznámka: U všech variant
platí. Čím rizikovější strategie,
tím vyšší procento poplatku
VARIANTA 2
jednorázový poplatek
z investované částky
1 %
ročně z objemu
spravované částky
0,5 % - 1,3 %
VARIANTA 3
ročně
z výnosů
5 %
ročně z objemu
spravované částky
0,5 % - 1,1 %
VARIANTA 4
ročně
z výnosů
10 %
ročně z objemu
spravované částky
0,3 % - 0,8 %
Penzijní fondy
Důchodové fondy podle investiční strategie
1 Fond státních dluhopisů Fond investuje 100 % majetku do státních dluhopisů České republiky
2 Konzervativní fond Fond investuje do dluhopisů členských států EU, fondů peněžního trhu a podobných aktiv. 70 % majetku do dluhopisů a 30 % do ostatních aktiv.
3 Vyvážený fond Oproti konzervativnímu fondu bude navíc moci investovat do akcií a cenných papírů. 60 % majetku do dluhopisů, 40 % do ostatních aktiv.
4 Dynamický fond Bude mít nejširší rozsah. Může investovat do dluhopisů, akcií, podílových listů standardních fondů. 20%majetku do dluhopisů, 80 % do ostatních aktiv.
Zdroj: ministerstvo financí grafika ZR
