Ministerstvo spravedlnosti chystá zákon, podle něhož by trestní zodpovědnost padla i na právnické osoby. A trest? Od pokut až po „smrt“ čili zrušení odsouzené firmy.
PRAHA Pokuta, propadnutí majetku, zákaz činnosti, či dokonce „trest smrti“, tedy zrušení právnické osoby může postihnout ty firmy, které se účastní trestné činnosti.
Tyto nové paragrafy pro firmy možná budou platit už po Novém roce. Alespoň to plánuje resort spravedlnosti ve svém návrhu zákona. Advokáti a zástupci firem jsou nicméně v hodnocení nápadu ministerských úředníků opatrní.
Pokud by předloha prošla parlamentem, pak by mohly soudy trestat firmy například za provozování nepoctivých her, kuplířství, praní špinavých peněz, poškozování životního prostředí nebo třeba za distribuci drog. Kromě toho, že by osoby, které spáchaly trestný čin, poslal soud třeba do vězení, mohl by uložit i pokutu či zcela zrušit firmy, pomocí kterých pachatelé svou trestnou činnost provozovali. „Pozitivní vliv zákona vidím ve dvou věcech. Za prvé zákon bude schopen postihnout případy, kdy není jasná konkrétní fyzická osoba. Například pokud chemička vypustí do životního prostředí jedy a není
Zmiňovaný zákon česká vláda připravuje mimo jiné i proto, že to po nás chce Brusel jasné, kdo k tomu konkrétně dal příkaz a kdo konkrétně otevřel sud, bude možné postihnout danou firmu, pokud bude zřejmé, že jiná chemička například v širokém okolí není a právě v ní se daná látka používá,“ říká náměstek ministryně spravedlnosti Marek Görges a pokračuje: „Za druhé firmy si obecně dají větší pozor, do jaké činnosti se pouští. Zvýší se tlak na to, aby se chovaly zodpovědněji.“
Görges uvádí, že zákon o trestní odpovědnosti právnických osob vláda připravuje i proto, že to po nás chce Brusel. „Jsme dlouhodobě kritizovaní z EU, že podobný zákon nemáme. Je to vnímáno jako nedostatek,“ řekl LN Görges.
Budeme to sledovat, říká Hospodářská komora Z toho, že by na firmy mohla dopadnout trestní odpovědnost, nejeví velké nadšení Hospodářská komora. Té se příliš nelíbí zavedení trestní odpovědnosti právnických osob už dlouhou dobu. Už při dřívějších pokusech státu ji zavést byla spíše pro zostření postihů firem za správní delikty a představitelů firem za trestné činy. „Zavádění trestní odpovědnosti právnických osob vnímáme jako přelom pro české podnikatelské prostředí, jehož dopady jsou v současném okamžiku nepředvídatelné. Rozhodně budeme implementaci zákona bedlivě sledovat,“ řekl LN prezident Hospodářské komory Petr Kužel.
Obavu má Kužel především z možného zneužívání zákona formou nekalých praktik při konkurenčním boji mezi podnikateli.
Odložte, žádá právník Že půjde o „zásadní změnu a průlom do trestního práva“, si myslí i oslovení právníci.
„Téma trestní odpovědnosti právnických osob vybočuje z evropské kontinentální tradice, kdy pachatelem trestného činu může být jen fyzická osoba,“ řekl advokát Ondřej Trubač z advokátní kanceláře Havel & Holásek. „Trestní odpovědnost právnických osob byla zavedena například v Rakousku. Ale například v Německu zavedena nebyla a danou problematiku tam řeší pomocí propracovaného systému správního trestání, což by mohlo být i řešením pro Českou republiku,“ dodal Trubač.
Strach z trestních postihů mohou mít české firmy už od ledna. „Předpokládám, že zákon bude účinný nejdříve od prvního ledna příštího roku, poté, co projde schvalovacím procesem v parlamentu,“ upřesňuje náměstek Görges.
Zákon zřejmě stihne schválit ještě současná Fischerova vláda, do sněmovny jej pošle ale teprve její nástupkyně, vzešlá z blížících se parlamentních voleb.
Právníci by se ale přimlouvali za pozdější zavedení. „Je to určité novum nejen pro soudce, ale i pro advokáty a doba mezi platností zákona a počátkem jeho účinnosti by měla být dostatečně dlouhá, aby se s ním mohla seznámit odborná veřejnost,“ uvedl advokát Trubač.
***
„Trest smrti“ Paragrafy pro firmy Trestní odpovědnost budou mít české firmy možná už od ledna. V EU je Česko vedle Slovenska a Německa jednou z posledních zemí, kde zatím firmy trestní odpovědnost nemají. Firmy se mohou dopustit asi osmdesáti trestných činů, například kuplířství, obchodu s bílým masem, padělání, praní špinavých peněz, výroby a distribuce dětské pornografie, výroby drog, úplatkářství nebo pojistného a úvěrového podvodu. Návrh umožňuje firmu trestat i v momentě, kdy není jasné, která fyzická osoba se trestného činu dopustila. Soud může firmám uložit hned několik trestů. Například pokutu, propadnutí majetku, zákaz účasti ve veřejném výběrovém řízení, zákaz přijímání dotací, či dokonce zrušení právnické osoby.
