* LN Připravily se české firmy dostatečně na krizi? Státu se běžně vytýká, že dělal schodky v době konjunktury, a ne rezervy na dobu nouze. Není to ale s podniky stejné? Tvořily si dostatečné rezervy na ekonomický propad?
V době růstu bylo mnoho firem nuceno investovat do svého rozvoje. Poptávka byla tak velká, že především výrobní podniky a jejich subdodavatelé měli plné ruce práce. Museli investovat nemalé finanční prostředky do zlepšení výroby, zvýšení produktivity práce, nákupu nových strojů, nabírání lidí. Firmy, kterým zbyly finance, je investovaly, případně spořily. A to je z dnešního pohledu velice důležité – kdyby tak neučinily, mnohé z nich by od začátku roku do dneška nepřežily.
* LN Nedocházejí ale nyní našetřené peníze?
V těchto týdnech se některé firmy začínají obávat, že se jejich finance značně ztenčují. V době, kdy se zakázky příliš nehrnou, bankovnictví stagnuje a mnohé banky neplní své hlavní poslání, tedy půjčování peněz, začínají být velmi nervózní. Některé exportní firmy nainvestovaly v posledních měsících značné finanční prostředky do změny teritoria svého obchodu. To přineslo nové zakázky, ale také potřebu nového financování. Velmi zjednodušeně řečeno, dříve byly firmy zvyklé, že stačilo za bankéřem přijít a doložit, že mají zajištěný odbyt, a na potřebné peníze dosáhly. Mnohé banky teď jsou velice opatrné a vyčkávají. Snahou Hospodářské komory je přesvědčit je, aby přistupovaly k podnikatelům ne paušálně po oborech, ale jednotlivě, a viděly každého jako svého nejvýznamnějšího klienta.
* LN To, že s poskytováním úvěrů to není valné, je známá informace. Změnil se nějak už přístup bank?
Kdyby tato otázka přišla ještě před prázdninami, odpověděl bych ne. Ale za poslední jeden a půl měsíce bych řekl, že banky naši žádost o změnu přístupu začínají akceptovat. Pomohlo nám i oslovení jejich mateřských společností prostřednictvím federace evropských hospodářských komor Eurochambres. Je pravda, že podnikatel musí v současnosti při žádosti o úvěr vyplňovat ještě více dokumentů a odpovídat na otázky, které jsou ještě sofistikovanější, než tomu bylo v minulosti, ale za současné hospodářské situace to chápeme.
* LN Společnosti zabývající se manažerským poradenstvím kritizují kvalitu českých manažerů, kteří podle nich nejsou v krizi tak výkonní. Řekl byste, že čeští manažeři jsou horší než zahraniční?
V mnohém jsou naši manažeři lepší než zahraniční. Mnoho zahraničních firem již pochopilo, že český manažer je pro jejich byznys nejlepší. Současná krize je ale také krizí vedení a řízení podniků, což je celosvětový problém. V dnešním hospodářském novověku mnohdy firmy neřídí jejich majitelé, ale najatí manažeři, z nichž někteří s firmou necítí, jak by bylo potřeba, a jsou ochotni riskovat i zdraví firem. To se firmám, které neměly dobře nastavené kontrolní mechanismy, stalo osudným.
* LN To, že se manažer časem sám stává alespoň částečným vlastníkem, tak asi pomůže.
Je lepší, když firmu řídí vlastník. V dobrých firmách je zvykem, že manažer je závislý ne na obratu, ale na výsledku. Kdyby bylo takových manažerů v Česku více a byly dobře nastaveny kontrolní mechanismy, nemuselo dojít k tomu, že polostátní sklárny skončily v insolvenci a propustily tisíce lidí.
* LN Když manažerští poradci vyjmenovávali české problémy, uváděli, že Čechy uspala prosperita, vedli své firmy intuitivně, báli se dělat razantní opatření a nebyli si schopni někoho externího najmout. Souhlasíte s tím?
Nesouhlasím s takovýmto názorem. Společnosti vynakládají velké finanční prostředky na poradenství a inovace. Příkladem může být třeba nedávno proběhlý veletrh ForArch, protože stavebnictví je dobrý indikátor toho, co se v ekonomice děje. V rámci postupující hospodářské krize byl ještě před třemi měsíci realizátor veletrhu skeptický, že na výstavě bude menší účast a firmy nenabídnou něco zajímavého. Nakonec veletrh zaznamenal rekord ve vystavovatelích, v novinkách a inovacích a má největší zastavenou plochu za posledních dvacet let. To je dobrý signál toho, že se firmy v Česku po prvním otřesu prvního pololetí roku 2009 vzpamatovávají a začaly pracovat na tom, co bude později.
* LN Není to tak, že se firmy naučily v krizi lépe obchodovat? Dávají větší důraz na vztah se zákazníky?
Jsem přesvědčen, a je to vidět hlavně u středně velkých firem, že krize je donutila udělat škrty, které by jindy neudělaly, včetně toho, že vzaly zaměstnancům některé požitky, které stály hodně peněz. V tuto chvíli jsou díky tomu připraveny nabízet lepší služby, nové poznatky, nové technologie. Možná jsou i vlídnější. Krize ukázala, že jiným směrem se dá jít i v obchodě. I přístup k zákazníkovi musí být jiný, dravější, milejší.
* LN Pročistila krize trh? Skončily nebo skončí neúspěšné firmy?
Doufám, že ano. Jsem přesvědčen o tom, že je to důležitý ozdravný proces pro firmy, které nedělají na trhu dobré jméno podnikatelskému stavu.
* LN O kolik členů jste přišli?
Podle statistiky z minulého týdne nemáme zatím žádného člena, který by zkrachoval.
* LN Jak komora členům pomáhá?
Snažíme se lobbovat na rozhraní ekonomiky a politiky. Bojovali jsme například o to, aby se do úsporného balíčku nevloudily nápady, které podnikatelům škodí. Například to, aby podnikatelé platili zaměstnancům čtrnáct dní nemocenskou. Nejdůležitější by pro nás ale bylo, aby se daň z přidané hodnoty neplatila z virtuálních peněz. Za současného stavu je okamžikem zdanitelného plnění vystavení faktury, a nikoli její zaplacení. Povinnost podnikatele je odvést DPH i za zboží, které nebylo odběratelem uhrazeno. Jestli vám obchodní partner zaplatí a vy reálně peníze dostanete, nebo ne, o to se stát nestará. To chceme změnit a ministr financí přislíbil, že téma začne řešit.
* LN Co by to pro podnikatele znamenalo?
Zlepšení toku peněz ve firmě i v ekonomice. Roztočilo by se obrovské množství peněz, které brzdí hlavně velké korporace, které mají cash-flow nastaveno na devadesát až sto dnů, protože musejí zaplatit ohromné finanční prostředky na DPH. Do návrhu chceme dát i opatření, aby firma musela fakturu zaplatit do šedesáti dnů. Jinak by ji nemohla nárokovat a nemohla by uplatnit odpočet DPH. To je bič na neplatiče a roztočí se tím tok peněz.
* LN Není ale stanovení maximální hranice splatnosti zásah do smluvní volnosti?
Ne. Dokonce Evropskou komisí je schválena směrnice o pozdních platbách, která čeká na schválení parlamentem. Ta řeší zatím jen u státu, že stát musí zaplatit maximálně do šedesáti dnů. Stát je významným pozdním platičem, který si v mnoha veřejných zakázkách často nadiriguje splatnost i sto padesát dnů. A pak větší korporace, které vyhrají, píší stejnou splatnost i menším subdodavatelům, protože říkají, že když stát může, tak my také. Stát se má chovat příkladně, má na to, on dostává peníze z daní. Pokud nepustí peníze, roztáčí se druhotná platební neschopnost.
* LN Prohlubuje se v poslední době druhotná platební neschopnost?
Začíná znovu hýbat celou Evropou, nejen Českem. Třeba jeden podnikatel, který dodává Evropské komisi, vyprávěl, že z vydaných sto faktur má zaplacenou od komise včas jen jednu. Dostat peníze tak čtyři měsíce po splatnosti je v případě komise běžné.
* LN Co je důvodem?
Špatné nastavení procesů. Stát samozřejmě peníze má. Jinak by porušoval vlastní zákony. Na vše, co kupuje, musí mít ze zákona dostatečné krytí z rozpočtu.
* LN V pátek schválili politici Janotův balíček. Co vám v něm vadilo?
Je dobře, že se nezvýšily přímé daně. Nepřímé daně podnikání tolik nevadí, navíc je to jen na přechodnou dobu. Doufám, že to politici budou lidem schopni vysvětlit. Jinak by nás čekalo totiž klidně to, co vidíme na východ od naší hranice, že úspory, které mají lidé v bance, se najednou prakticky vypaří. Je lepší rok vydržet krátkodobě utažení opasků, než přijít o naspořené peníze. Kdyby byly zvýšené přímé daně, efekt se projeví až v roce 2011 a není jasné, v jaké výši bude výběr daní, které jsou závislé na tom, jestli budou firmy v zisku, nebo ne. Jediné, co si myslím, že není dobrý nápad, je zvýšení daně z pohonných hmot. Dražší benzin a nafta se promítne nakonec do všech druhů zboží na pultech obchodů. Rozhodnutí parlamentu ale oceňuji, vytvořil předpoklad pro přijetí rozpočtu na příští rok. A i podnikatelé jsou připraveni podílet se na úsporách.
* LN Před několika měsíci jsme spolu mluvili o zvýšení evropské byrokratické zátěže. Vidíte příští rok nějaký posun na úrovni unie, že by se byrokratické povinnosti vyplývající z přijatých euronorem zmenšily?
Bohužel snižování byrokratické zátěže nevidím velmi perspektivně. Minulý ministr průmyslu a obchodu zřídil komisi, která se dohodla s ministerstvy, a zátěž v Česku se snížila o čtrnáct až šestnáct procent. Jenže o jednadvacet procent se zvýšila v rámci Evropy. Žádal jsem nové europoslance, aby podpořili vytvoření podobné komise na evropské úrovni. Byrokracie netrápí jenom Čechy, ale i Němce, Francouze, Poláky. Legislativa dopadá na všechny stejně, bohužel dámám a pánům, co ji v Bruselu tvoří, to připadá normální.
* LN Jenže tito lidé jsou vysíláni národními státy. A na zasedání rady ministrů stejný ministr Říman, který tady lokální byrokratickou zátěž snižoval, zvedal ruku pro zvyšování té evropské.
Někdy není ani čas na to si předpis přečíst. Úředníci komise, kteří předkládají své návrhy na hlasování radě ministrů, vědí, že když pošlou svůj návrh týden před hlasováním, není v lidských silách to projít. Dokumenty o síle devíti centimetrů přijdou v pátek, v pondělí je dostane někdo na stůl a ve čtvrtek ráno už má brífovat ministra. Najít v této spleti, jestli daná norma ještě více zatěžuje podnikatelské prostředí, je opravdu sysifovský výkon a mnohdy se nemůže povést.
* LN Mnoho podnikatelů, kteří jednají se státem, říká, že úřednická vláda je to nejlepší, co tuto zemi potkalo. Souhlasíte?
Politické otázky nejsou pro mne. Je důležité, aby vláda vydržela až do řádných voleb, a ti, kteří k tomu mají mandát, ji co nejvíce podpořili. Bude tak moci udělat opatření, která by se špatně dělala těm, kdo mají politický mandát. Ke kvalitě ministrů – samozřejmě ten, kdo je profesionál, zůstává profesionál, i když si sedne na židli ministra.
***
V dnešním hospodářském novověku mnohdy firmy neřídí jejich majitelé, ale najatí manažeři, z nichž někteří s firmou necítí, jak by bylo potřeba
Jeden podnikatel, který dodává Evropské komisi, vyprávěl, že ze sta faktur má zaplacenou od komise včas jednu. Dostat peníze tak čtyři měsíce po splatnosti je v případě komise běžné.
Petr Kužel
PROFIL
Současný prezident Hospodářské komory je ve své funkci od roku 2008. Před tím od roku 1992 podnikal v developerství, realitách a pojišťovnictví. Narodil se v roce 1962, vystudoval Střední průmyslovou školu dopravní v Praze. Kromě celostátní Hospodářské komory vede i komoru v Praze. Vedle šéfování největší české podnikatelské organizaci je dlouhodobě i zastupitelem a radním městské části Praha 13 a je i členem zastupitelstva hlavního města Prahy za ODS.
