PRAHA Českým teplárnám kriticky dochází uhlí.
A ministerstvo životního prostředí ho teď urgentně vyžaduje po miliardáři Pavlu Tykačovi. Stát se totiž obává, že značná část České republiky bude do pěti let bez tepla.
Problém je v tom, že Tykačem kontrolovaná těžařská skupina Czech Coal žádost státu na přednostní prodej uhlí tvrdě odmítá.
O co přesně jde? Ministerstvo životního prostředí chce, aby Tykačova skupina povinně dodávala 60 procent vytěženého uhlí z dolu Vršany na Mostecku do domácích tepláren. Těm by to zajistilo až 4,8 milionu tun uhlí ročně. V opačném případě prý ministerstvo nebude souhlasit s další těžbou uhlí.
Jenomže skupina Czech Coal to považuje za nepřípustné zasahování do podnikání. „Je to, jako kdybychom chtěli nařizovat zemědělci, že má 60 procent svého obilí dodávat k výrobě biopaliv,“ zlobí se předseda představenstva Czech Coalu Jiří Dienstl.
Pro upřesnění: Vršany jsou pro Tykačovy lidi klíčovým dolem, který zajišťuje těžbu uhlí na dalších 40 let i v případě, že vláda neprolomí v severních Čechách tzv. těžební limity.
Resort vedený Tomášem Chalupou (ODS) ovšem nemá mezi úředníky pro svůj záměr spojence. Hlavní autoritou v oblasti povolování těžby je Český báňský úřad, a ten se zastává těžařů. „Nemáme ze zákona oprávnění omezovat, komu bude těžební společnost uhlí dodávat,“ reagoval pro LN mluvčí báňského úřadu Blahoslav Machek.
Ministerstvo životního prostředí loni na podzim vydalo kladné stanovisko pro těžbu uhlí z dolu Vršany pro období 2012 až 2032. Do svého posudku ale vložilo podmínku, že 60 procent vytěženého uhlí dostanou domácí teplárny.
Protože mostecká pobočka báňského úřadu tuto podmínku ve svém povolení nezohlednila, ministerstvo pro životní prostředí se odvolalo k pražskému ústředí. To má rozhodnout do konce dubna.
Pokračování na straně 16
Dokončení ze strany 1
Pochopení nenalezne ministerstvo pro životní prostředí ani u kolegů ze sekce průmyslu a obchodu. „Lom Vršany je majetkem soukromé společnosti. Nevíme o tom, že by existovaly legislativní nástroje, které by umožňovaly ministerstvu průmyslu a obchodu nebo státní báňské správě určovat těžební organizaci, komu a v jakém rozsahu bude prodávat svoji produkci,“ upozornil mluvčí ministerstva Jiří Sochor.
Podle Czech Coalu je požadavek na dodávky uhlí teplárnám nelogický i proto, že uhlí z Vršan je málo výhřevné a vyhovuje prý potřebám pouze jediné teplárny. „Vzhledem k ekonomické a technické neuskutečnitelnosti podmínky se skupina Czech Coal bude bránit soudní cestou,“ řekla mluvčí těžařské společnosti Gabriela Benešová.
Skupina Czech Coal se nebude chtít s teplárnami o uhlí dělit i proto, že se sama nevzdala plánů na stavbu vlastní uhelné elektrárny. Pod skupinu patří celkem dva hnědouhelné lomy na Mostecku. Lom Vršany disponuje dostatkem uhlí až do roku 2052, zatímco druhý důl ČSA naráží na vládou stanovené územní limity těžby. Již za dva roky tak zde bude muset Czech Coal snížit objem těžby na polovinu, ukončení těžby plánuje před koncem roku 2020. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner ale včera připustil, že by nedostatek uhlí v teplárenství mohl vést až k prolomení uhelných těžebních limitů. Po roce 2015, kdy těžební společnosti mají omezit těžbu, bude teplárnám ročně chybět kolem 6,5 milionu tun hnědého uhlí ročně.
O uhlí se hlásí i ČEZ Ani případné vítězství ministerstva životního prostředí by ale nakonec nemuselo teplárnám pomoci. O uhlí z lomu Vršany se totiž hlásí také ČEZ, který své nároky opírá o smlouvu z roku 2005. Podle ní se tehdejší Mostecká uhelná (nyní Czech Coal) údajně zavázala, že bude dlouhodobě dodávat uhlí právě společnosti ČEZ.
Ani ČEZ se nechce vršanského uhlí do budoucna vzdát. „Při správě akciové společnosti se nelze vzdát žádného právního nároku bez porušení zákona. Porušit zákon, poškodit firmu a vystavit se trestnímu stíhání určitě nehodláme,“ zdůraznil mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
K podobné situaci jako ve Vršanech došlo o něco dříve také v případě Dolu Bílina, kde těží Severočeské doly náležící do skupiny ČEZ. Také zde si ministerstvo životního prostředí v rámci posuzování dopadů těžby na životní prostředí vyhradilo většinu uhlí pro teplárny, ale v povolení od báňského úřadu tato podmínka chyběla. ČEZ nyní odebírá jen okolo 36 procent produkce lomu Bílina, zbytek směřuje k ostatním odběratelům.
***
Prolomí stát těžební limity?
Hrozící nedostatek uhlí v domácích teplárnách by mohl vyústit ve zrušení uhelných těžebních limitů, řekl včera náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner. Teplárnám má po roce 2015 ročně chybět 6,5 milionu tun hnědého uhlí.
