Nyní už dospělí potomci manželů Kořínkových z Prostějova uspěli po sedmnácti letech sporů, a to přes to, že kauza byla plná rozporů. Například dcera Renata dříve přiznala, že od rodičů chtěla pryč.
Soudce Michal Ryška, který případ označil za ostudně dlouhý, měl vyřešit, zda byla rodina opravdu perzekvovaná komunisty. O své čtyři děti přišli Karel a Jindřiška Kořínkovi kvůli údajnému zanedbání péče. Podle žalující strany za rozhodnutím stály ideové a politické důvody.
Postih za členství v církvi Rodiče byli totiž příslušníky Církve adventistů sedmého dne. Karel Kořínek měl kvůli tomu problémy už na vojně, když světil namísto neděle sobotu a odmítal vykonávat vojenskou službu. Tehdy ještě vyvázl bez újmy, později mu však nedovolili vystudovat teologii.
V rozporuplné kauze soud řešil, zda jsou nároky rodiny věrohodné. „Celá věc nebyla rozhodně černobílá, či lépe řečeno rudobílá, ale naopak velmi složitá,“ řekl soudce Ryška. Odebrání dětí bylo podle něj protiprávní, nestály však za tím politické důvody. Čtyři sourozenci měli podle tehdejších výpovědí svědků trpět hladem. Navíc dcera Renata sama uvedla, že chtěla od rodičů pryč, což zdůraznila i Miluše Pospíšilová, která ve sporu zastupuje stát. Hladovění, jeden z důvodů odejmutí dětí, bylo podle advokáta rodiny Ladislava Petrů jen střídmostí, kterou adventisté sedmého dne dodržují za každých okolností.
Podle advokáta oba rodiče později podepsali Chartu 77, což údajně vedlo k perzekucím ze strany předlistopadového režimu. To ale soud nevzal v úvahu. Děti úřady vzaly navíc už v roce 1973 a ani podpisy se nenašly. „Manželé Kořínkovi si však chronicky stěžovali úřadům kvůli své situaci s bydlením a tím se stali nepohodlnými pro režim. Proto pak protiprávně rozdělili jejich rodinu,“ vysvětlil soudce Ryška, proč si zaslouží omluvu a finanční náhradu.
Odškodné žádali vyšší Podle Ryšky byl případ na samé hranici projednavatelnosti. „Žalobci neprokázali příliš velkou součinnost se soudem a proces dokazování tak byl velmi složitý,“ dodal Ryška. Kauza byla tak problematická, že do ní odmítl zasahovat i Výbor pro ochranu nespravedlivě stíhaných a raději se od ní distancoval.
Každý z potomků žádal původně přes dva miliony korun. Nakonec dostali půl milionu, a to dohromady. Z navrhované verze omluvy navíc vypadla věta o újmě způsobené současnou českou justicí a průtahy, které kauzu provázely. „S rozsudkem jsem však spokojen. Je to aspoň částečná satisfakce po všech těch letech, co se případ vlekl,“ uvedl syn Marek Kořínek, který se jako jediný z rodiny soudu účastnil. „Satisfakce rodiny Kořínkových je satisfakcí celé české společnosti vůči komunistickému režimu,“ řekl po vyhlášení rozsudku Petrů.
Případem se už dříve zabýval i Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten před dvěma lety Kořínkovým přiznal dvanáct tisíc eur za újmy způsobené vleklým řízením.
