Problémem byla podle Frankla Havránkové sestra Jaroslava Štrosová, které v ostře sledovaném území patří jen malá část o výměře zhruba 1400 metrů čtverečních. Dosáhnout dohody se Štrosovou se vládním úředníkům nedařilo.
To na tiskové konferenci po jednání vlády to potvrdil premiér Jan Fischer. "K dohodě nedošlo, a proto se vydáváme na cestu vyvlastnění. Osobně je mi to velmi líto," uvedl premiér, který si podle svých slov "ponechal názor preferovat dohodu".
Šéf vládního týmu vyjednávačů Michal Frankl už na začátku května řekl, že pokud nebude uzavřena dohoda se Štrosovými, dojde rovněž k vyvlastnění Havránkové. Ta se přitom již se státem dohodla a parafovala některé smlouvy.
11 ministrů pro vyvlastnění
Jak uvedl Frankl, ministři dnes proto rozhodovali mezi dvěma možnostmi: buď vyvlastnit pouze Štrosovou nebo všechny pozemky včetně těch, které patří Havránkové. Celkem jde zhruba o tři hektary.
"Podmínky pro dohodu s celou rodinou Havránků nebyly naplněny," uvedl Frankl. Dodal, že pro vyvlastnění hlasovalo 11 ministrů. Štrosová prý za svůj pozemek vyžadovala násobně více, než kolik jí stát nabízel.
Jak dlouho může proces vyvlastnění trvat, úředník neodhadl. "Ještě nějaký čas to bude," řekl.
Termíny neuvedl ani ministr dopravy Gustav Slamečka. Podle něj stát poprvé vyzkouší v praxi nový zákon o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, který platí od loňska. Podle něj, pokud je nějaká stavba označena za veřejný zájem, lze přistoupit k vyvlastnění, i když chybí dohoda o finančním vyrovnání. Peněžní otázku následně řeší soud zvlášť v odděleném řízení.
Právník Havránkové: Postup státu nechápu
"To rozhodnutí vlády nechápu. Nevím, proč by se měly vyvlastňovat pozemky paní Havránkové, když se stát nedokázal dohodnout s její sestrou. Ten pozemek, o který jde. je navíc velmi malý, jde zhruba o jedno procento všech žádaných parcel," řekl Lidovým novinám Pavel Černohous, právní zástupce Ludmily Havránkové
"Stát také začal jednat se sestrou paní Havránkové příliš pozdě. Jen několik týdnů před konečným termínem. O spoluvlastnictví jedné z parcel se přece mohli státní úředníci dozvědět v katastru nemovitostí. Ten zápis je tam léta. Navíc paní Havránková několikrát stát upozorňovala, že bude nutná ještě dohoda s její sestrou. Postup státu zkrátka nechápu. Zatím není jasné, jak budeme pokračovat dál. O případné soudní při se musím nejprve poradit s paní Havránkovou," uvedl Černohous.
Anketa
Je správné, když stát vyvlastňuje pozemky, které potřebuje?
Takzvaná kauza Havránková se přitom vleče už 16 let, dálnice proto zatím končí tři kilometry před Hradcem Králové a v brzké době se pro řidiče nic nezmění.
Nedávná dohoda státu s farmářkou spočívala v tom, že Havránková za své tři hektary na trase D11 dostane od státu jiné tři hektary. Dalších 130 hektarů státních pozemků dostane Havránková do pronájmu. Možnost pronájmu podle Frankla dnešním rozhodnutím vlády padla.
Případy vyvlastňování pozemků kvůli veřejnému zájmuVýběr případů, kdy úřady uvažovaly o vyvlastnění pozemků nebo dokonce vyvlastnily pozemky z důvodů veřejného zájmu (řazeno chronologicky): Jako východisko schválila vláda Mirka Topolánka v říjnu 2008 na návrh ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS), aby Havránková dostala za svých deset hektarů jako náhradu 253 hektarů zemědělské půdy na jiném místě v těsné blízkosti dálnice. S tímto návrhem Havránková souhlasila. Ani tato směna se neuskutečnila. Ostře se proti ní postavilo vedení Královéhradeckého kraje. Také ministr dopravy Gustav Slámečka v květnu 2009 navrhl, aby dohoda z října 2008 byla zrušena a kauza převedena pod ministerstvo dopravy. Loni v červenci premiér Jan Fischer rozhodl, že problém s pozemky pro dálnici D11 u Hradce Králové bude nově řešit pracovní skupina složená mimo jiné ze zástupců ministerstev zemědělství a dopravy. Skupina na konci července 2009 navrhla tři možné způsoby urovnání dlouholetého sporu. První variantou byla směna pozemků, druhou směna jen deseti hektarů a finanční vyrovnání za ostatní pozemky a třetí možností pak bylo vyvlastnění. Na počátku letošního února právník farmářky Pavel Černohous oznámil, že rodina souhlasí s principy navrženého řešení schválené vládou, kdy stát Havránkové nabídne výměnu tří hektarů jejích pozemků za jiné tři hektary a do dlouhodobého pronájmu dalších 130 hektarů. Letos v dubnu bylo sice oznámeno, že se vyjednávací tým pro dálnici D11 s farmářkou na textech smluv pro získání jejích pozemků shodl, ukázalo se ale, že malý pozemek spoluvlastní sestra Havránkové, Jaroslava Štrosová, se kterou se dohody dosáhnout nedařilo. Vláda dnes dospěla k názoru, že dohoda s Havránkovou a její sestrou není možná, odhlasovala proto vyvlastnění pozemků. Silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi (od roku 1996) Bývalý starosta Opatovic nad Labem koupil v roce 1996 pozemek o velikosti obývacího pokoje v místě, kde má stát čtyřproudová silnice mezi Hradcem Králové a Pardubicemi. Silničáři chtěli pozemek vyvlastnit, Tikal byl však přesvědčen, že rozšíření silnice mezi krajskými městy není potřeba, a případ se postupně dostal až k pražskému vrchnímu soudu. Markéta Regecová a výstavba továrny firmy Philips (2000-2001) Obchvat České Skalice na Náchodsku (2002-2009) Obchvat Javorníku (2003-2009) Jižní obchvat Prahy (od roku 2004) Stát chce nyní po Bártíkovi peníze zpět. ŘSD mu nabídlo, že když je vrátí, pozemky znovu odkoupí (tentokrát by to ale podle serveru byla koupě, nikoli vyvlastnění). Cena, kterou stát nabízí, by tak byla o polovinu nižší. U okresního soudu v Českých Budějovicích mezitím Bártík prohrál spor a miliony by měl podle rozsudku vrátit. Bártík s tím nesouhlasí a chce, aby si stát nechal pozemky a on peníze. Vyhrožuje, že pokud ho bude stát "vydírat", peníze vrátí a osm hektarů pozemků si nechá, aby stavba nemohla pokračovat. Obchvat Holic na Pardubicku (2007-2009) Obchvat obcí Zvole a Vlachov na Šumpersku (2008) Výstavba hrází v Tlumačově a Uherském Hradišti (2009) Chystané výstavbě protipovodňových hrází na řece Moravě v Tlumačově a Uherském Hradišti brání 17 majitelů pozemků, na kterých mají hráze stát. |