PRAHA I přes pokračující ekonomickou krizi vzrostl ve druhém čtvrtletí průměrný plat téměř o tři procenta. Češi tak v průměru brali o 622 korun více než loni. Na růstu mezd se nejvíce podílel státní sektor. Opticky průměrné platy zvýšilo i propouštění, které nejvíce zasáhlo lidi s podprůměrnými příjmy. Průměrná mzda v České republice se ve druhém kvartále vyhoupla až na 22 992 korun. Nominálně se tak oproti loňskému druhému čtvrtletí zvýšila o 2,8 procenta, tedy nejméně v historii České republiky. Díky nízké inflaci, která ve druhém čtvrtletí klesla až na 1,4 procenta, rostla i reálná mzda, a to rovněž o 1,4 procenta. Uvedl to včera Český statistický úřad (ČSÚ).
„Navzdory hlubokému poklesu ekonomiky si růst mezd v ČR udržel své tempo. Za nepatrně vyšším přírůstkem průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí stojí státní sféra, které je letos kompenzován loňský pokles reálných mezd o dvě procenta,“ řekla Helena Horská, analytička Raiffeisenbank.
Platy státních zaměstnanců totiž v tomto období rostly rychleji než v podnikatelské sféře, kde průměrná mzda činila 22 842 korun. V soukromém sektoru tak lidé brali jen o 537 korun více než loni, zatímco státní zaměstnanci si polepšili o 971 korun. Brali tak v průměru 23 661 korun.
„Zatímco mzdový vývoj v podnikatelské sféře bývá plynulejší a je ovlivněn především hospodářskými výsledky firem, vývoj v nepodnikatelské sféře probíhá spíše skokově, v závislosti na možnostech státního rozpočtu,“ uvedl ve zprávě ČSÚ. Celorepublikový průměr přitom nejvíce ovlivňují právě platy zaměstnanců v soukromém sektoru, kteří tvoří více než 80 procent sledovaného vzorku.
„Je zajímavé a paradoxní, že podnikatelé, kteří živí tento stát, mají nižší příjmy než úředníci ve státní správě,“ uvedl předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. Podle něj tyto údaje jen potvrzují, že stát v době hospodářské recese, kdy všichni šetří a počítají každou korunu, nehospodaří s penězi daňových poplatníků tak, jak by měl.
Nejhůř jsou na tom horníci
Na průměrnou mzdu samozřejmě nedosáhne většina zaměstnanců. Analytici toto číslo odhadují zhruba na 60 procent. Navíc platy přirozeně nerostly rovnoměrně napříč všemi sektory průmyslu a služeb. „V části oborů mzdy stagnovaly nebo jenom minimálně vzrostly kolem jednoho až dvou procent,“ uvedl Petr Sklenář, analytik makléřské firmy Atlantik FT.
V některých sektorech se dokonce průměrná mzda ve druhém čtvrtletí snížila. Nejhůře tak v tomto období dopadli horníci, kterým platy klesly o 7,5 procenta. Těm navíc klesla průměrná mzda téměř o jedno procento již v prvním čtvrtletí letošního roku. Vzhledem k tomu, že v loňském roce brali průměrnou mzdu vyšší než 31 000 korun, udrželi se i přes tak výrazný pokles nad republikovým průměrem.
Naopak za úspěšné mohou druhé čtvrtletí pokládat zdravotníci, energetici a učitelé. Zaměstnancům ve zdravotnictví a sociální péči totiž platy v průměru vzrostly o 7,6 procenta. Pracovníkům ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu se mzdy v průměru zvýšily o 6,4 procenta, lidem zaměstnaným v sektoru vzdělávání o 5,4 %.
Nejlépe se ale stále mají zaměstnanci bank a pojišťoven. Nejenže berou v průměru 49 245 korun, tedy zhruba dvakrát více, než činí průměrná mzda v republice, ale mzdy jim stále rostou. Ve druhém čtvrtletí vzrostly o 5,3 procenta.
Druhou nejvyšší mzdu berou pracovníci v IT, a to 42 338 korun. Na třetím místě s 37 305 korunami jsou energetici. Naopak nejmenší plat mají lidé zaměstnaní v sektoru ubytování, stravování a pohostinství, a to 12 702 korun.
***
Jaké jsou v České republice průměrné platy
( 2. čtvrtletí 2009, průměrná mzda v korunách, procentní nárůst/pokles)
ČR celkem 22 992 2,8 %
Praha 28 738 3,6 %
Středočeský kraj 22 940 2,6 %
Jihočeský kraj 19 933 1,3 %
Plzeňský kraj 21 602 3,3 %
Karlovarský kraj 19 294 3,5 %
Ústecký kraj 20 748 4,1 %
Liberecký kraj 20 595 2,0 %
Královéhradecký kraj 20 115 3,0 %
Pardubický kraj 19 607 0,0 %
Vysočina 19 823 -0,7 %
Jihomoravský kraj 21 494 4,2 %
Olomoucký kraj 19 875 3,5 %
Zlínský kraj 19 593 -0,6 %
Moravskoslezský kraj 20 993 1,3 %
