PAŘÍŽ Plán, na kterém v současné době pracuje francouzský prezident Nicolas Sarkozy, bývá označován jako nejambicióznější od dob, kdy dvorní architekt Napoleona III. baron Haussman vystavěl ve druhé polovině 19. století současnou podobu Paříže.
Haussman nechal vybourat v celém městě uličky a nahradil je širokými, vzdušnými bulváry. Přitom zohlednil rostoucí požadavky na hygienu a bezpečnost města. Napoleon III. se ale zasloužil i o výstavbu železniční sítě. Všechny dráhy ale vedly do Paříže, a tak byla její podoba poněkud neefektivní.
Zanechat po sobě stopu ve francouzském hlavním městě se snažila i řada prezidentů. Když byl na přelomu 60. a 70. let u moci Georges Pompidou, nechal postavit kulturní centrum, které dodnes nese jeho jméno. Stavba v době svého vzniku sklidila řadu kritiky. Ozývaly se hlasy, že jde o budovu „na ruby“, neboť veškeré potrubí je vedeno venkem. Dnes, kdy ve světě vznikají daleko odvážnější stavby, už zdaleka nepůsobí tak křiklavě. Za svými zdmi skrývá muzeum moderního umění, knihovnu, centrum průmyslového designu a centrum hudby.
Zahanbit se nedal ani jeden z jeho následovníků Francois Mitterrand. Na nádvoří Louvru postavil obří skleněnou pyramidu, kterou se vchází do galerie. Pyramida byla částí projektu takzvaného Velkého Louvru, jehož cílem bylo z galerie učinit „největší muzeum na světě“.
Ve své době měla více než 70 procent odpůrců, ale nyní je symbolem Paříže stejně jako třeba Eiffelovka. Trochu skromnější byl Jacques Chirac. Prezident, který býval léta starostou hlavního města se spokojil „jen“ s Muzeem umění domorodců Afriky i Oceánie. Sarkozy se chce zapsat do dějin Paříže hlavně novou rychlou dráhou, která by propojovala Paříž s okolím. Ostatně, jak řekl listu Le Monde Sarkozyho poradce Henri Guaino, prezident chce jít podstatně dál než jen budovat „monumenty k oslavě režimu“.
***
„Prezident chce jít podstatně dál než jen budovat monumenty k oslavě režimu,“ řekl Sarkozyho poradce.
