„Z původní částky 6,8 miliardy jsme zvýšili nabídku na odměňování na téměř 8,6 miliardy pro všechny zdravotníky. Nově jsme nabídli i navýšení tarifů o pět procent s tím, že to předložím vládě. Ale odbory řekly ne. Je mi to líto. Nerozumím tomu. Jsem také lékař, ale opravdu více nabídnout nešlo,“ uvedl po jednání ministr Vlatimil Válek (TOP 09). Dodal, že se zdravotníkům omlouvá, ale že udělal vše, co bylo v jeho silách.
Náměstek ministra Václav Pláteník dodal, že přes všechny kompromisy, kterých dosáhli či nabídli, se ministerstvu nepodařilo protest lékařů ani zmírnit, natož odložit.
Podle mluvčí Sekce mladých lékařů České lékařské komory Moniky Hilšerové je problém v tom, že ministerstvo přišlo s podobnou nabídkou jako minule. „Pokud bychom přistoupili na návrh ministerstva, ne všichni lékaři by dostali přidáno. My od začátku trváme na zvýšení tarifních platů všem,“ vysvětlila.
V nemocnicích napříč Českem vypovědělo přesčasy na prosinec více než 6 100 lékařů. Podle jejich zástupců to bude v praxi znamenat ochromení mnoha nemocnic a rušení stovek naplánovaných operací i tisíců ambulantních vyšetření. Problém to je pro pacienty, ale i nemocnice, které tak přijdou o nemalé peníze.
Ministr Válek se už několikrát snažil protest odvrátit. Opakoval, že s navýšením základní mzdy pro všechny zaměstnance ve zdravotnictví souhlasí. Se zástupci České lékařské komory a odbory se ale nedokázal shodnout na modelu, jakým má k navýšení dojít.
Zatímco lékaři žádají zvýšení tabulkových platů, ministerstvo opakovaně nabízelo stanovení minimálního platu pro všechny kategorie pracovníků ve zdravotnictví. To protestující lékaři odmítali a dál trvají na svých požadavcích.
Ředitelé nemocnic shodně s ministrem sice ujišťují, že akutní péči zajistí v plném rozsahu a omezení plánovaných výkonů bude jen částečné, nicméně mnoha lidem už zdravotníci zrušili termíny zákroků naplánované na prosinec. Všechna oddělení totiž musela rozepsat prosincové služby s dvoutýdenním předstihem a nemohla do nich zahrnout přesčasy protestujících lékařů.
Například Fakultní nemocnice Motol v Praze začala odvolávat prosincové zákroky už dříve, jiné s tím začaly až tento týden. „Od 20. listopadu jsou pacienti o informováni o změnách písemně či telefonicky,“ potvrdil mluvčí Fakultní nemocnice v Hradci Králové Jakub Sochor.
Podle zástupkyně mladých lékařů Moniky Hilšerové se na některých odděleních zapojila do protestní akce drtivá většina sloužících lékařů, například všichni anesteziologové v Jihlavě či Kladně, téměř 90 procent ve fakultních nemocnicích v Hradci Králové či Ostravě a od 84 do 65 % také v Pardubicích, Znojmě, Břeclavi, Svitavách, Prostějově i v pražské Fakultní nemocnici Motol.
Bez dostatečného počtu sloužících anesteziologů přitom nemůže dobře fungovat nejen anesteziologicko-resuscitační oddělení či urgentní příjem, kam míří i lidé v kritickém stavu, ale ani sály pro všechny operační obory.
V řadě nemocnic odmítli přesčasy ve velké míře také chirurgové a ortopedi, podle ČLK nejméně 72 procent ve Svitavách, Opavě, Znojmě, Pardubicích, Příbrami Ostravě, Hradci Králové, Brně, Kladně, Uherském Hradišti, Jihlavě, Ivančicích a třech pražských fakultních nemocnicích (Motol, Všeobecná a Thomayerova).
Většina těchto nemocnic čísla komory rozporuje, podle nich je protestujících lékařů o jednotky až desítky procent méně. I to ale znamená pro chod nemocnic velký problém. Podle Jana Přády budeou některé nemocnice muset omezit i akutní péči.
Například ve FN Motol pracuje podle mluvčí zařízení celkem 1 319 lékařů. Slouží jich 765 a z nich podepsalo nesouhlas s přesčasy 245. „Ovšem pouze 50 z nich dalo skutečně výpověď z přesčasové práce, ostatní nás jen informovali, že nebudou akceptovat přesčasy nad rámec 416 hodin ročně,“ upozornila mluvčí motolské nemocnice Pavla Danková.
Podotkla, že pokud protest neodvolají, v prvních dvou prosincových týdnech nemocnice pokryje lékaři 90 % kapacity operačních sálů, ve třetím týdnu asi 65 % a koncem měsíce kolem 45 % – na konec roku je ale vždy plánováno minimum výkonů.Podle mluvčí nemocnice v Kladně se do protestu nezapojili všichni, ale 80 procent tamních anesteziologů. „Plánovanou péči omezíme, ale akutní ne,“ uvedla Olga Oliveriusová.
Podobně reagovala i mluvčí nemocnice ve Znojmě Petra Veselá. „Nevím, jak statistika vznikla, ale naše čísla, která vycházejí z počtu uzavřených a vypovězených dohod, jsou nižší, než uvádí komora. Akutní péči zajistíme, k částečnému omezení dojde pouze u plánované péče, což bude mít za následek delší objednací dobu některých vyšetření,“ popsala mluvčí.
Některé nemocnice ujišťují, že dopad protestu by měl být minimální. „Vedoucí našich pracovišť ubezpečují, že situaci v prosinci zvládnou. Mnohé z nich fungují ve směnném režimu, takže omezení přesčasů bude mít na jejich provoz malý vliv,“ sdělil mluvčí Fakultní nemocnice Olomouc Adam Fritscher.
A směnný režim se chystají nově zavádět i mnohá oddělení v jiných nemocnicích. „S ohledem na nesouhlas části lékařů s prací přesčas převádí Fakultní nemocnice Hradec Králové některá svá pracoviště od 1. prosince do směnného provozu. Cílem je zajistit pro pacienty v plném rozsahu akutní, centrovou a onkologickou péči,“ popsal mluvčí zařízení Jakub Sochor.
Podotkl, že toto opatření současně zmírní dopad protestu i do oblasti neakutní péče. Podle Moniky Hilšerové ale nelze převést do směnného provozu všechny protestující lékaře, pokud s tím nesouhlasí. „Záleží na tom, jakou mají uzavřenou pracovní smlouvu. Ukázalo se, že existuje mnoho typů smluv. Sami jsme dosud netušili, jak kreativní manažeři v některých nemocnicích jsou a jak dokážou obcházet zákoník práce, aby zajistili služby,“ zmínila Hilšerová.
Také upozornila, že velké problémy v případě protestu hrozí i v nemocnicích, které tvrdí, že i bez přesčasů protestujících lékařů dokážou zajistit akutní péči a jen minimálně omezit péči odkladnou. „Stačí, když pár lékařů onemocní nebo zůstane doma s nemocným dítětem, a nemocnice i pacienti to velmi pocítí,“ dodala Hilšerová.
Podle ní jsou lékaři v nemocnicích přetížení a po atestaci tam nechtějí zůstávat právě proto, že mají hodně práce i odpovědnosti za málo peněz. „Když docílíme toho, že práce lékaře bude dobře zaplacená, bude to první krok ke stabilizaci nemocnic. Mladí lékaři budou mít motivaci tam zůstat. Pak bude možné pokračovat v další transformaci zdravotnictví,“ vysvětlila Hilšerová, proč lékaři trvají na zvýšení platů lékařů na 1,5 až trojnásobek průměrné mzdy.
