Koncem léta schválili zákonodárci daňové změny, které ovlivní příjmy všech zaměstnanců. Reforma od ledna zavádí místo dosavadní progresivní daně 15procentní daňovou sazbu pro všechny.
Jednotná sazba daně z příjmů však neznamená, že by státu platili všichni stejně: daň se totiž počítá ze základu, který vychází z hrubého příjmu. Lidé s vyšším platem tak vždy na daních zaplatí více. Reformu lze přesto vnímat jako pozitivní změnu zejména pro vysokopříjmové skupiny. Díky nižší sazbě a slevám na dani by si však v roce 2009 měli proti roku 2007 polepšit i všichni ostatní, u lidí s podprůměrným platem jde ale o stokoruny.
To, že sazba daně klesne na 15 % a v následujícím roce na 12,5 %, je částečně vykompenzováno tím, že se daň nově počítá z vyššího základu, takzvané superhrubé mzdy. Ta je 1,35násobkem dosavadního základu.
Oněch 35 %, o které se základ daně zvýšil, odpovídá pojistnému, které za zaměstnance hradí zaměstnavatel. Nově se bude zdaňovat i částka, která vlastně není příjmem, protože pojistné se odvádí povinně a automaticky, a je tedy také daní svého druhu. Zaměstnavatelé uznávají jeden pozitivní efekt této změny - každý pracovník si přesně uvědomí, kolik za něj vlastně jeho firma nebo organizace měsíčně celkem zaplatí.
Vyšší slevy na dani Aby na novou daňovou sazbu nedoplatili ti, kteří doposud spadali do pásma s nejnižší sazbou daně, tedy 12 %, zvyšují se v roce 2008 slevy na dani. Lidem, kteří vydělávají méně než 10 100 Kč měsíčně, se tak o tři procenta zvýší daňová sazba, ale základní sleva na poplatníka, kterou si odečítají z daně, se zvýší z 600 na 2070 Kč měsíčně. Navýší se i všechny další daňové slevy - na dítě, vyživovaného manžela, pro pracující studenty apod.
Nová úprava daně z příjmů ruší jeden hojně využívaný institut, a to společné zdanění manželů. Páry, kde jeden pracoval a druhý byl doma s dětmi, mohly díky společnému zdanění ušetřit i několik desítek tisíc ročně. Nyní bude každý muset zdaňovat samostatně. I tak by však měla většina rodin podle nové úpravy na dani z příjmů ušetřit.
To, co zaměstnanci i živnostníci ušetří v novém roce na dani z příjmů, však s největší pravděpodobností zaplatí na dalších změnách ve zdravotnictví, na vyšším DPH apod. Logika reformy tak spočívá spíše v menším přerozdělování než ve velkých úsporách. Principem by mělo být, že každý odvede méně na daních, ale zato si připlatí za služby, které se dosud plně financovaly ze státních příjmů.
Co se týče podmínek snižování daňového základu, ty platí i nadále: na konci roku si mohou zaměstnanci z daňového základu odečíst úroky z úvěrů na bydlení, pojistné zaplacené na penzijním připojištění i životním pojištění nebo dary na prospěšné účely.
Ačkoli procentní sazba pojistného zůstává stejná, pro zaměstnance s vysokými příjmy se nově zavádí takzvané stropy na pojistné, tedy maximální vyměřovací základ pro stanovení pojistného. To znamená, že od určité výše již nebudou muset tito zaměstnanci ze svého platu pojistné odvádět. Roční strop je nastaven na 48násobek průměrné měsíční mzdy, což odpovídá příjmu nad 1 034 880 Kč ročně, tedy více než 84 000 Kč hrubého měsíčně.
Do vyměřovacího základu zaměstnance se navíc nově nebude zahrnovat odměna vyplacená při skončení funkčního období, a dále plnění poskytnuté starobnímu a plně invalidnímu důchodci po uplynutí jednoho roku od chvíle ukončení zaměstnání.
O autorovi| Lada Kičmerová, redaktorka LN
