Lákavý jih versus ustaraný sever. Tak se podle posledního průzkumu kvality života jeví Česká republika.
ČESKÉ BUDĚJOVICE / OSTRAVA Na jednu stranu málo průmyslu a podprůměrné platy, na druhé straně relativně čisté životní prostředí a nízká míra nezaměstnanosti. To je Jihočeský kraj, který se v hodnocení kvality života v Česku pravidelně umisťuje vysoko. I letošní studie společnosti MasterCard a Vysoké školy ekonomické přisoudila hned třem jihočeským městům umístění v první desítce lokalit, v nichž se lidem dobře žije.
Podle odborníků je to právě kvůli tomu, že se jižním Čechám díky zvláštním přírodním podmínkám a neexistenci velkých vodních toků vyhnula masová industrializace. „Nicméně průmysl tady existuje a živí mnoho lidí. Jen jsou podniky menší a škála zaměstnavatelů je velmi různorodá a rozvrstvená,“ řekl LN ředitel českobudějovického úřadu práce Ivan Loukota. Další výhodou regionu je kvalitní životní prostředí. A Jihočeši jsou na krásy svého území také patřičně hrdí. „Je to jediný český kraj, jehož obyvatelé se s ním vědomě ztotožňují a prohlašují se za Jihočechy,“ tvrdí ministr Karel Schwarzenberg, potomek rodu, který na jihu Čech zanechal nesmazatelnou stopu.
Mnoho Jihočechů však považuje podobné studie kvality života za danajský dar. „Jako by si v Praze říkali, co vlastně ti Jihočeši chtějí, když se jim žije tak dobře,“ uvažuje jihočeský hejtman Jiří Zimola. Přitom kraj podle něj nutně potřebuje třeba dálniční spojení s metropolí.
Na opačné straně žebříčku se umístila města Moravskoslezského a Ústeckého kraje. Ta patří dlouhodobě k místům se špatnou pověstí. „Kvalita života se zhoršuje a u obyvatel Ostravy se zvyšuje tendence se odstěhovat,“ myslí si tamější ekolog Milan Kováč. A s ním souhlasí i krajský úřad. „Výsledky projektu odpovídají danému stavu. Je to také informace pro vládu, která vydala několik rozhodnutí, jež citelně poškozují náš region,“ prohlašuje hejtman Jaroslav Palas.
Ale sama Ostrava se výsledkem cítí dotčena. Zvlášť ve chvíli, kdy tu neúspěch v soutěži o Evropské město kultury probudil patriotismus. „Pro nás jsou rozhodující konkrétní zkušenosti, třeba trvalý příchod investorů do města,“ hodnotí Andrea Vojkovská z městského úřadu.
Na úplném chvostu, daleko za Ostravou, se umístil severočeský Most a Litvínov. Oblasti poničené povrchovou těžbou, elektrárnami a průmyslem. Jenže právě tito „ničitelé“ udržují oblast naživu. „V případě, že by tradiční zaměstnavatelé v regionu byli nuceni k dalšímu propouštění, znamenalo by to hrozbu sociálního rozkladu,“ reaguje místostarosta Litvínova Martin Klika.
Kouzlo městu podle něj dodává umístění v podhůří Krušných hor.
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
***
NEJPŘÍJEMNĚJŠÍ MÍSTA PRO ŽIVOT
Žebříček měst
podle kvality života
prvních deset a poslední tři,
hodnoceno indexními body
1. Hradec Králové 88,83
2. Praha 88,73
3. Pardubice 85,40
4. Písek 85,39
5. České Budějovice 85,12
6. Plzeň 84,80
7. Mladá Boleslav 84,68
8. Brno 84,23
9. Havlíčkův Brod 84,13
10. Tábor 83,92
48. Karviná 74,98
49. Litvínov 74,26
50. Most 73,98
Čím úspěšná města zabodovala
Hradec Králové je na tom velmi dobře
s dopravou i zaměstnaností. Muži i ženy
tu mají vyhlídky na dlouhý život.
Praha dominuje v ekonomických
ukazatelích. Naopak nejhorší postavení
z hodnocených měst má v kriminalitě.
Pardubice mají výhodnou polohu z hlediska
napojení na evropskou železniční síť.
Poměrně dobrá je situace na trhu práce.
Tábor uspěl v ceně bydlení, která je
mezi sledovanými městy 2. nejnižší.
Písek a České Budějovice jsou na tom
velmi dobře se zaměstnaností.
Mladá Boleslav má dobrou dopravní
dostupnost z hlediska silniční infrastruktury.
Brno s Kroměříží jsou města s nejlepší
dostupností zeleně.
Jižním Čechám se díky přírodním podmínkám a neexistenci velkých vodních toků vyhnula masová industrializace
Kvalita života v 50 největších českých městech
