Letoun páté generace F-35, který nově převzalo i Norsko.
Jaká bude skutečná cena stíhaček F-35?
Náklady na pořízení F-35 do roku 2034, kdy budou dodány všechny letouny, jsou vyčísleny na necelých 150 miliard korun. Z toho zhruba 106 miliard korun zaplatí Česko za samostatné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba.
Zbývající výdaje ve výši necelých 44 miliard korun zaplatí ministerstvo obrany českým dodavatelům při výstavbě infrastruktury, za nákup paliva, přípravu odborného personálu a DPH do státního rozpočtu.
„Zakázky budou v ČR zadávány transparentně v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, proto nebudou nyní detailně rozepisovány, aby uchazeči neznali odhadované náklady a na tuto hodnotu nespekulovali,“ říká mluvčí obrany Jiří Táborský.
Veškeré výdaje na systém F-35 budou hrazeny z obranného rozpočtu, který je zákonem o financování obrany stanoven na úrovni 2 % hrubého domácího produktu (HDP). Od roku 2024 do roku 2034, tedy v období 11 let, kdy budou průběžně hrazeny platby za pořízení systému, půjde v průměru o méně než 14 miliard korun ročně, což je 7,3 % celého obranného rozpočtu.
Letoun F-35 přistává na Dnech NATO 2023.
Kolik bude stát provoz letounů páté generace?
Takzvané náklady na životní cyklus, tedy na provoz po dobu přibližně třiceti let, jsou u každé techniky, ať už pozemní, či vzdušné, vždy vyšší než pořizovací cena. Armádní doporučení podle představitelů obrany bralo v potaz nejen spotřebu pohonných hmot, ale také celkový životní cyklus celé, čtyřiadvacetikusové flotily.
Část údajů vychází ze smluvní nabídky vlády USA a dále jsou v současných cenách zohledněny náklady, které budou vynaloženy v ČR, například na pořízení paliva. „Na základě těchto výpočtů lze tedy říci, že po roce 2034, kdy skončí etapa pořízení, bude ročně na provoz systému 24 letounů F-35 vynakládáno 4,9 miliardy korun s DPH ročně včetně výdajů na palivo a munici,“ říká Táborský.
Vojenské doporučení počítá s provozem letounů do roku 2069, takže do roku 2034 Česká republika zaplatí za systém F-35 včetně vybudování nemovité infrastruktury necelých 150 miliard korun, po roce 2034 necelých 172 miliard korun.
„Odhad nákladů na pořízení a provoz systému F-35 do roku 2069 je tedy v dnešních cenách 322 miliard korun. Dle odhadů by v letech 2024 až 2069 měl obranný rozpočet za předpokladu dvouprocentního meziročního nárůstu v souhrnu činit přibližně 8,4 bilionu korun, takže náklady na pořízení a provoz systému F-35 by z něj měly činit necelá 4 %,“ dodává mluvčí obrany.
F-35 je supermoderní stroj páté generace. Na Dnech NATO se představil ve dvou provedeních, včetně verze s kolmým startem.
Podle obrany cenu stíhačky F-35 výkyv kurzu nijak neohrozí. Pentagon hlásí zdražení celého programu
Úhrada závazků americké vládě bude realizována dvakrát ročně. Po dohodě s ministerstvem financí bude v pravidelných týdenních cyklech nakupován americký dolar v částkách, aby byla zajištěna pololetní platba. Tím bude zamezeno nákupu velkého množství měny v jednom okamžiku, a tím i případným spekulacím. „Zároveň se jedná o efektivní nástroj k rozložení rizika v čase,“ říká mluvčí obrany.
Je ovšem otázkou, jak se promítne zdražování programu do celkové ceny. Obrana zatím neuvedla, jak bude smlouva zajištěna. Americký vojenský časopis Hvězdy a pruhy uvedl, že nejdražší zbrojní program na světě právě zdražil, stalo se tak 2. 10. 2023, tedy krátce před vydáním tohoto článku.
Program vývoje a pořízení letadla bude stát celkem 438 miliard dolarů, což je, podle nové zprávy o vybraných akvizicích F-35 zveřejněné Pentagonem, o 26 miliard dolarů více oproti poslednímu odhadu před rokem. To také změnilo jednotkovou cenu za kus ze 166 na 179 milionů dolarů, tedy zhruba 4,2 miliardy korun.
Hotovostní gripen v plné výzbroji v případě potřeby může nést rakety I-DERBY. Ty mají v případě odpálení z letadla bez takzvaného boosteru dosah zhruba 40 kilometrů.
Gripen by údajně byl dražší než F-35
Velmi často se spekuluje o ceně. Gripeny, kterých má nyní letectvo čtrnáct, mají před sebou řadu let provozu. Pokud by ministerstvo obrany kývlo na nabídku Švédska a ke stávající flotile přikoupilo nejnovější generaci Gripen E, cena by byla výrazně nižší. Za 24 strojů by si SAAB údajně naúčtoval zhruba 50 miliard korun, tedy lehce přes dvě miliardy. Ministerstvo obrany ale přichází se zcela odlišným výpočtem.
„U výpočtu nákladů na provoz jsme u platformy Gripen vycházeli z údajů, které máme k dispozici díky provozu 14 JAS-39 Gripen C/D letectvem AČR v posledních osmnácti letech. Pro vyloučení pochybností jsme v analýze kalkulovali s tím, že provoz novějších letounů JAS-39 Gripen E/F bude stejně drahý jako u Gripenů C/D. Při přepočtu na provoz flotily 24 letounů a započítání paliva, jehož spotřeba je nižší než u F-35, a munice, vyšly roční provozní výdaje na 3,7 miliardy korun včetně DPH,“ říká Táborský.
Obrana podle něj přihlédla k vojenským doporučením odborné komise. „Bylo stanoveno sedm kritérií, přičemž cena byla jedním z nich a nabídky byly hodnoceny na základě hodnocení míry získaných schopností vůči vynaloženým nákladům. F-35 skončila první a Gripen nebyl ani na druhém místě,“ říká. Porovnáváno prý bylo sedm stíhacích platforem.
V porovnání se 4,9 miliardami korun u F-35 jsou provozní výdaje na flotilu JAS-39 Gripen E/F o necelou čtvrtinu nižší. „To je ovšem vyváženo životností systému F-35, která je nepochybně v řádu desítek let vyšší a zároveň tím, že v horizontu přibližně 20-30 let nebude muset proběhnout pořízení nového systému kvůli požadavkům vyplývajícím z bojiště budoucnosti,“ dodává.
Nezmiňuje však fakt, jaké střely pro bojiště budoucnosti F-35 ponese, jelikož z dostupných údajů jsou zatím v plánu jen běžné pumy, rakety vzduch – vzduch AMRAAM a tak podobně, tedy nic, co by nenesl i současný Gripen.
Ten navíc může nést střelu Meteor, která zatím není pro F-35 dostupná (MBDA Meteor je evropská protiletadlová řízená střela vzduch/vzduch dalekého dosahu přesahující svými parametry i nejmodernější rakety stejného účelu používané armádami Ruska nebo Číny, pozn. redakce).
Česko kupuje dvě letky, tedy 24 letounů F-35.
Proč dvě letky místo jedné?
Stávající řešení v podobě pronájmu 14 nadzvukových letounů bylo původně pouze dočasné na deset let do roku 2015.
„Od počátku bylo jasné, že neumožní plnit veškeré úkoly požadované po nadzvukovém letectvu AČR. Plní tak pouze základní úkoly ochrany vzdušného prostoru ČR a alianční operace pouze s omezeními. Armáda požadovala pořízení 24 letounů již před dvaceti lety, ale následně bylo rozhodnuto o dočasném řešení. Počet 24 letounů totiž umožní plnit požadované úkoly a zároveň dojde k vyššímu využití schopností letounů,“ říká Táborský.
Nicméně i se stávajícím počtem gripenů byl hlídán nejen vzdušný prostor ČR, ale také Slovenska, Pobaltí, či Islandu. To vše v rámci misí takzvaného air policingu. Na našem území tak operovala dvojice hotovostních gripenů, které jsou pod velením NATO z Německa a pak další, které slouží k ochraně vzdušného prostoru a výcviku.
Část techniky samozřejmě vyžadovala pravidelný servis a tím i oslabení těchto počtů. Nicméně obrana má v počtu s ohledem na budoucí působení techniky jasno.
„Z platných strategických dokumentů ČR i NATO, z vojenského doporučení vládě ČR a samozřejmě také z aktuálního bezpečnostního kontextu jasně plyne, že operační požadavky AČR po roce 2040, které budou zahrnovat výrazné rozšíření úkolů oproti současnému stavu, bude možno plnit pouze s letouny 5. generace v počtu 24 kusů. To je ostatně počet, který byl před lety plánován i pro letouny Gripen, ale v důsledku ekonomické situace došlo k jeho snížení,“ dodal k počtům Táborský.
Vypuštění rakety z vnitřních šachet letounu.
Využije armáda potenciál nových stíhaček?
Podle ministerstva obrany bez letounů 5. generace nebude naše letectvo schopno adekvátně plnit úkoly vyplývající z aliančních plánů obrany a odstrašení. Rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda a která říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti po roce 2040. Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35.
„F-35 se stane standardem v Severoatlantické alianci, což zvyšuje interoperabilitu a efektivitu jak při společných operačních působeních, tak provozu a údržbě. Tento systém pořizuje a provozuje řada zemí, které jsou srovnatelně velké, nebo menší než Česká republika, například Nizozemsko, Švýcarsko, Dánsko, či Izrael. Budou jej mít naši sousedé Polsko a Německo. V roce 2030 by mělo být v Evropě až 600 těchto letounů. Zařadíme se tudíž do rostoucí rodiny uživatelů a zároveň budeme snižovat náklady,“ dodává Táborský.
Neuvedl ovšem fakt, že například ve Švýcarsku bylo vypsáno referendum, které jen těsně (50,1 %) bylo pro pořízení takto drahého systému. Cenu a celkové náklady veřejnost značně kritizovala a to i ruku v ruce s neutralitou, kterou tradičně Švýcarsko zastává. Země helvetského kříže nakonec nakupuje 36 letounů F-35 za 152 miliard korun, z toho budou zakázky pro švýcarský průmysl v objemu přibližně 2,9 miliardy švýcarských franků, tedy 74 miliard korun.
DNY NATO 2023: Simulátor letounu F-35 Lightning II, který věrně zobrazuje letové údaje a žákovi umožňuje vyzkoušet si ovládání letounu v bezpečí.
Zapojí se domácí obranný průmysl?
Určitý úspěch v této oblasti je, nicméně ne tak výrazný, jako tomu je u Švýcarska, kde objem dosahuje téměř padesáti procent. V oblasti průmyslové spolupráce se podařilo s vládou určenými výrobci Lockheed Martin a Pratt&Whitney dohodnout 14 projektů průmyslové spolupráce v hodnotě vyšší než 15 miliard korun, a to ve všech prioritních oblastech stanovených ministerstvem obrany. Těmito oblastmi jsou lokalizace výrobního řetězce do ČR, pilotní výcvik, výzkum a vývoj, údržba, servis a opravy.
Není ovšem jasné, jak se Česko výrobně do projektu zapojí, jelikož naše země nestála u počátků vývoje, kde kromě Spojených států se ho účastnily země jako Velká Británie, Itálie, Nizozemsko, Kanada, Turecko, Austrálie, Norsko a Dánsko. Tyto země tak dlouhodobě tvoří uzavřený dodavatelský řetězec produkce letounů F-35 a možnost se do něj zapojit tak mají jen technologicky velmi vyspělé společnosti. (Turecko bylo vyřazeno z programu kvůli nákupům systémů S-400 z Ruska, pozn. red.).
„Systém zapojení se takové společnosti znamená projít několikaletým náročným certifikačním procesem nejprve po stránce majetkové a finanční a posléze i technologické. České republice se tak podařil výjimečný krok v oblasti možnosti zapojení se do globálního dodavatelského řetězce a tři společnosti by měly v letech 2028-2029 tuto certifikaci dokončit. Jde o Ray Service, Honeywell, konsorcium PBS, One3D, Centrum HiLase,“ vysvětluje zapojení firem Táborský.
V oblasti výcviku bude zapojen státní podnik LOM a firma VRGineers, v oblasti výzkumu a vývoje mají své projekty ČVUT, VUT, státní podnik VZLÚ a Centrum HiLase. O simulátory se bude starat VR Group, která spadá pod již zmíněný LOM Praha.
F-35 je vysoce výkonný stroj, který ovšem s sebou nese i vysoké provozní náklady.
Kdy dorazí první letouny do Česka a jak dlouhá bude adaptace leteckého, ale i pozemního personálu?
První F-35 pro Česko by měly být vyrobeny v roce 2029, poté se bude školit personál a v roce 2031 by měly dorazit do Česka. Dosažení plných operačních schopností předpokládá obrana v roce 2035, tedy za dvanáct let.
„Letouny sem samozřejmě plně provozuschopné již dorazí, ale síla letounů 5. generace je především v možnostech jejich propojení na další systémy armády. Příprava na integraci těchto letounů započne již v letech po podpisu smlouvy. V tom by měly především pomoci investice do oblasti komunikačních systémů a systému velení a řízení, do kterého se předpokládají v následujících letech investice v řádu desítek miliard korun,“ vysvětluje potřebné kroky, ale i nezbytné náklady Táborský.
„Celkově ovšem neočekáváme, že bychom kvůli F-35 navyšovali počty více, než jsme dosud deklarovali. Vzhledem ke skutečnosti, že v oblasti taktického letectva budeme přecházet postupně na jednu platformu, tedy z JAS 39 Gripen a L-159 na F-35, počet personálu k zajištění činností taktického letectva by se neměl navýšit, pouze jejich odborná skladba se bude měnit,“ přiblížil Táborský potřebné změny.
Podle odborníků je ovšem k zajištění provozu a servisu pokročilých letounů výrazně větší tým pozemního personálu, někde se uvádí dokonce pětinásobný. Bude proto zapotřebí přeškolit současné odborníky a rozšířit jejich pole působnosti. Ruku v ruce s tím i školit zcela nový personál, včetně pilotů, protože jak řekl šéf armády generálporučík Karel Řehka, piloti, kteří je (F-35) budou posílat do výslužby, ještě nejsou na světě a narážel tak na předpoklad využívání techniky v nadcházejících desetiletích.
Průlet letounů Gripen a F-35 na Dnech NATO.
Kdo bude chránit vzdušný prostor ČR než dorazí F-35? A co bude s gripeny?
Odpověď na tuto otázku není jednoznačná. Obrana sice hovoří o prodloužení smlouvy se Švédskem do příchodu nové techniky, ale zatím není známo, jestli Švédsko k dohodě přistoupilo, tím spíš po poměrně nevybíravých slovních přestřelkách. Současný pronájem gripenů je s opcí do roku 2029, plné nasazení F-35, pokud budou dodávky plněny dle harmonogramu pak od roku 2035.
Šestiletá promlka by ohrozila naší suverenitu. Současný pronájem letounů ze Švédska stojí ročně zhruba 1,7 miliardy korun. Dá se předpokládat, že částka bude minimálně stejná, či vyšší, pokud bude ze strany Švédska vůle. „Ta jednání probíhají a věřím, že v nich budeme úspěšní,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová. Zákulisně se hovoří o částce téměř o polovinu vyšší. Česko by tak platilo přes dvě miliardy korun, nejméně do roku 2035. Česko tak tedy zaplatí za pronájem od roku 2029 do roku 2035 nejméně 11 miliard korun.
Gripen je přitom neprávem opomíjen. Nejen ten současný, ale i moderní verze E. Když si odmyslíme fakt, že je výrazně rychlejší, s možností nesení stejných zbraní, jako tomu je u F-35, respektive i modernějších v podobě raket METEOR, tak i jeho spolehlivost je přímo ukázková. To se zatím zcela nedá říci o letounech páté generace, které mají problémy zejména s motory.
Dodávky do Česka toto mají zohlednit, motory budou výkonnější a modernější. V případě modernizace letišť pak je třeba také zmínit potřebu protihlukových opatření, jelikož F-35 ruku v ruce s výkonem také přináší značnou hlukovou zátěž.
Dlužno dodat, že záměr pořízení F-35 nepodporuje opozice, ani řada bývalých politiků. „NATO po nás nechce masivní investice do vzdušných sil, to je něco, co jsme si vymysleli sami,“ řekl například exministr zahraničí Lubomír Zaorálek. „Kde jsou úkoly, kvůli kterým kupujeme F-35,“ ptal se a zmínil vstup Švédska do NATO. Není pravda, že to je outsider mezi letadly (gripen),“ prohlásil.
Když Švédsko vstupuje do NATO, otevírá se mu podle Zaorálka velký prostor v zemích Severoatlantické aliance. Český vzduch se ale pro tento letoun uzavře již během následujících dvanácti let.
