PRAHA Posuzování Lisabonské smlouvy u Ústavního soudu se pravděpodobně zkomplikuje. Skupina senátorů totiž ještě doplní svoji stížnost. Podle informací LN tak učiní do pátku a bude to znamenat další zdržení.
Sedmnáct senátorů převážně z ODS podalo návrh na posouzení reformní smlouvy Evropské unie k Ústavnímu soudu na konci září. Teď mají připravený i dodatek a do konce týdne ho chtějí předložit v Brně. „Ve čtvrtek dodatek podáme. Pokud ne, bude to nejpozději do konce týdne,“ řekl LN zástupce senátorů Jiří Oberfalzer.
Takový krok však podle generálního sekretáře soudu pozdrží celé projednávání. „Cokoliv nového může znamenat komplikace,“ řekl LN Tomáš Langášek s tím, že ať bude povaha dodatku jakákoliv, budou se jím soudci muset zabývat. Ústavní soud chtěl původně datum projednávání oznámit již na začátku příštího týdne.
Podle senátorů však půjde o pouhé doplnění předchozí stížnosti, nikoliv o novou iniciativu.
„Jsou to body týkající se Římské smlouvy, respektive lisabonské novely té smlouvy,“ upřesnil Oberfalzer obsah dodatku. „Byli jsme tlačeni k tomu, abychom tu stížnost podali. A ne vše se nám tam podařilo zakomponovat,“ zdůvodňuje doplňující materiál senátor Petr Pakosta. Přesný obsah dodatku podle něj senátoři zveřejní až poté, co materiál předají Ústavnímu soudu.
„Nijak to neovlivní původní návrh,“ ujistil LN další ze skupiny senátorů, kteří se rozhodli Lisabonskou smlouvu napadnout, Jiří Pospíšil. Podle Langáška však záleží na tom, jak dodatek vyhodnotí Ústavní soud.
„Kdyby senátoři například doplnili ke stížnosti další články Lisabonské smlouvy, šlo by o nový návrh. Může ale jít i o pouhé doplnění argumentace,“ řekl LN. Dokud soud nemá materiál k dispozici, může však prý jen spekulovat.
Že by šlo o nový návrh, senátoři odmítají. Dodatek bude prý pravděpodobně tím posledním, co k soudu pošlou.
„Jde v podstatě o stejnou skupinu senátorů a ještě k nám dva přibyli,“ popsal Oberfalzer sestavu zákonodárců, kteří pod chystaný materiál připojí svůj podpis.
Někteří senátoři však podle informací LN nechtějí celý proces dál zdržovat. Podle Pakosty byl „na některé kolegy vyvíjen tlak“, aby k soudu nedoručovali ani dodatek. Prolomení dekretů?
Nejdůležitější výhrada Stížnost, která leží v Brně, podle senátorů neovlivní ani požadavky prezidenta Václava Klause. Ten chce pro Česko vyjednat výjimku z Charty základních práv, která je součástí Lisabonské smlouvy a která podle Klause může zpětně prolomit například Benešovy dekrety. Pokud by však unie jeho požadavek vyslyšela, stala by se reformní smlouva snesitelnější i pro řadu euroskeptických senátorů.
„Mám velmi podobné obavy, aby Benešovy dekrety nebyly prolomeny,“ komentoval prezidentovy požadavky senátor Jan Nádvorník. Pokud by Klaus uspěl, byla by pro něj Lisabonská smlouva rozhodně přijatelnější. „Byla to jedna z věcí, které jsem cítil jako hrozbu,“ uvedl.
S jeho slovy souhlasí i další ze signatářů stížnosti, senátor Petr Čáslava. „Pro naši budoucnost a věští klid bylo významné, kdyby bylo možné ten požadavek splnit,“ myslí si.
„Samozřejmě, že jsou v té stížnosti i další výhrady, ale tahle je asi nejdůležitější. Je to to minimum, které, kdyby bylo splněno, tak by se daly překousnout i ty ostatní věci, které v Lisabonu jsou. Možná, že bych to znovu zvážil,“ zapochyboval dokonce Čáslava, jestli by v případě splnění Klausových požadavků vůbec stížnost podával. Jde však pouze o hypotetickou otázku, současnou stížnost už stáhnout nelze.
Znovu otevřít ratifikaci?
A proč ne Podle některých senátorů jsou však problémy spojené s Lisabonskou smlouvou mnohem hlubší. „Vezměte si už to, jak se smlouva projednávala,“ vzpomíná například opakované irské referendum senátor Martin Bureš.
Klausově snaze nicméně senátoři fandí a fakt, že jeho požadavek může otevřít opětovně projednávání Lisabonské smlouvy v celé EU, jim rozhodně nevadí. „Proč by to nemohlo znamenat opětovnou ratifikaci? Nevidím v tom problém. Jde o demokratický proces,“ myslí si Zdeněk Janalík.
