Německý hoch se ale od českého poválečného učitele v roce 1945 pochvaly za slohovou práci ani za svůj čin nedočkal. „Naopak ji ukazoval ostatním žákům proto, aby viděli, kolik je v ní pravopisných chyb,“ říká historik Martin Krsek.
Tento příběh je jedním z asi stovky, které prezentuje minulý týden zahájená výstava Zapomenutí hrdinové. Cílem projektu, na který před třemi lety vyčlenila Paroubkova vláda 30 milionů korun, bylo zmapovat pohnuté osudy sudetoněmeckých odpůrců Hitlera.
Duchovním otcem projektu, stejně jako tři roky starého vládního usnesení, které oceňuje německé antifašisty a lituje, že se po válce nedočkali uznání, naopak se jim děly křivdy, je ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL). „Šlo o to zachytit příběhy těch lidí,“ říká. „V projevu při zahájení výstavy jsem řekl: Němci podlehli jedné totalitě, my později jiné. Každá, byť drobná, statečnost má být oceněna.“ Svoboda by si přál, aby „některý z premiérů nebo prezident dal jednou těmto lidem medaili nebo pamětní list“.
„Je to jedna z prvních prací, která mapuje osudy německých antifašistů,“ říká ministr a někdejší primátor Ústí nad Labem Petr Gandalovič. Podle něj by se měla stát základem nového muzea, jež se bude věnovat Čechům a Němcům během jejich dlouhého soužití.
