PRAHA Miliardu korun ročně by mohlo české zdravotnictví ušetřit, kdyby se v něm nepoužívalo tolik antibiotik zbytečně. Tvrdí to uznávaný odborník na tuto problematiku Vlastimil Jindrák z Nemocnice na Homolce.
„Některé evropské země už zavedly určité národní programy, které měly velmi pozitivní dopad na omezení nadužívání antibiotik. Ty země, kde byla nalezena finanční podpora, dosáhly úspěchů. V ostatních účinnost antibiotik klesá,“ varuje Jindrák.
Ve Francii, kde byla spotřeba zmiňovaných léků největší v Evropě, pomohla také reklamní kampaň. Ta nabádala lidi mimo jiné i v televizních spotech, aby od svého lékaře zbytečně antibiotika nepožadovali. Za osm let tam klesla spotřeba uvedených medikamentů v ambulancích o třetinu a každé euro vložené do kampaně přineslo čtrnáct eur na úsporách.
Lékaři chtějí jednat s ministerstvem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami, aby podobnou kampaň financovaly u nás. Prostředky by mohly přijít i z fondů Evropské unie. Česká republika si totiž zvolila problém klesající účinnosti antibiotik za jedno ze tří zdravotnických témat našeho předsednictví unii. „Budou pořádány konference, které budou vést naši odborníci. Znamená to možná i více peněz z evropských zdrojů,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Úspora peněz není ale hlavní důvod, proč by lékaři neměli předepisovat antibiotika víc, než je zapotřebí. Když se požívají příliš často, přestávají totiž na některé druhy bakterií zabírat.
Například podíl určitého druhu stafylokoků, na který antibiotika neúčinkují, přesahuje v Česku 14 procent. Tyto bakterie přitom způsobují vážné infekce.
Jak je to možné? Podle Jindráka například praktičtí lékaři v Česku předepisují až polovinu antibiotik zbytečně nebo nesprávně: „nasadí“ pacientovi jiný lék, než by měli.
Ministerstvo zdravotnictví proto po několika letech obnovilo národní antibiotický program. „Dobrá antibiotická politika jednoznačně vede k úsporám. Antibiotika, která máme k dispozici, jsou méně účinná. Léčba se tak prodražuje, protože jsou lidé více nemocní a déle leží v nemocnici,“ vysvětluje Tomáš Cikrt.
Odborníci volají pro zavedení projektů, které zajistí správné nakládání s antibiotiky. Na účinná opatření by podle Jindráka bylo zapotřebí odhadem deset milionů korun ročně.
Problém s účinností antibiotik trápí lékaře všude ve vyspělém světě. V Evropě jsou na tom nejhůř jižní a balkánské země, naopak nejmenší spotřeba antibiotik, a tedy i nejmenší problém s odolnými bakteriemi, mají v Nizozemsku.
***
Miliardová úspora?
Antibiotika v hodnotě jedné miliardy korun se v Česku ročně spotřebují zbytečně. Změnit by to podle odborníků mohl program za pět až deset milionů korun ročně.
