Panel schválil po týdnu jednání zprávu o dopadech globálních klimatických změn, která bude zveřejněna během několika hodin. Perry z ní na závěrečné tiskové konferenci citoval a zdůraznil například, že vyhynutí hrozí až 30 procentům živočišných i rostlinných druhů, stoupne-li teplota v průměru o dva stupně Celsia nad úroveň roku 1990. Stejně tak budou ohroženy stamiliony lidí nedostatkem vody.
Podle Perryho mohl IPCC poprvé stanovit dopady globálního oteplování na základě empirických studií ze všech kontinentů. Stejně tak lze na základě informací v celkové zprávě poprvé stanovit, že vyšší oteplování přinese i rozsáhlejší dopady, zdůraznil Perry.
Na oteplování doplatí nejvíc nejchudší země
Z přírodních systémů budou nejvíce postiženy korálové útesy, arktické oblasti, tundry a například oblast Středozemí. Vlhké tropy budou ještě vlhčí, naopak oblasti s nízkými srážkami jich budou mít ještě méně. Například úbytek ledovců v Himálajích povede k úbytku vody v indických řekách, naopak vyšší hladinou moře utrpí malé ostrovy a velké říční delty, například ústí Gangy.
Obecně vzato na globální oteplování doplatí nejchudší země i nejchudší lidé, kteří mají nejméně prostředků na adaptaci změněným podmínkám, varoval předseda IPCC Rádžendra Pačaurí. Podle něj to platí i pro chudé v rozvinutých zemích.
Odborníci z více než 100 zemí zastoupení v panelu IPCC se na konečném znění zprávy shodli po celonoční napjaté debatě. Patnáctisetstránkovou zprávu shrnuli do doporučení pro politiky o rozsahu zhruba 20 stran. Bursík řekl, že tuto verzi co nejdřív věnuje všem poslancům a ministrům.
"Chtěli jsme je vyjádřit co nejvíce přístupným způsobem," řekl ČTK švýcarský delegát José Romero, podle kterého se delegáti v pochybnostech přikláněli ke konzervativnějším vyjádřením.