Strážníci - slabé místo systému

Strážníci jsou totiž zaměstnanci obcí - nejsou tedy ve služebním poměru. Navíc neexistuje kontrolní orgán, který by dohlížel na jejich činnost, podobně jako to činí třeba Inspekce ministra vnitra u policistů. Ve srovnání s policisty je rovněž systém výběru strážníků mnohem méně náročný.

Na policisty ve služebním poměru se vztahují podstatně tvrdší pravidla než na strážníky jako zaměstnance obcí. „U zaměstnaneckého poměru může dojít jen k internímu řešení a případně k propuštění,“ varuje Adriana Krnáčová, ředitelka nevládní organizace Tranparency International, která mapuje korupční prostředí.

Na strážníka může jeho nadřízený případně podat i trestní oznámení, to je ale podle Krnáčové málo pravděpodobné. „Tím pádem by uvrhl podezření na vlastní systém,“ tvrdí Krnáčová.
 
Šéf dopravní policie Zdeněk Bambas včera navrhl, aby byl v souvislosti s rozšířením pravomocí obecních strážníků zpřísněn i systém jejich výběru. „Neúspěšní žadatelé o práci u policie, většinou kvůli psychotestům, často najdou práci u městské policie. To bude asi chyba, s tím by se mělo do budoucna něco udělat,“ řekl Bambas.

Na podobném opatření již od ledna pracuje ministerstvo vnitra, prosadit ho v praxi ale nejspíš nebude jednoduché. Obce si totiž do pravomocí výběru nechtějí nechat příliš mluvit. „Jde nám zejména o to, aby strážníci měli kvalitnější odbornou způsobilost. Připravili jsme proto novelu zákona o obecní policii, která podmínky zpřísní,“ říká mluvčí ministerstva vnitra Radka Kovářová.

Zákon ale rozhodně nezačne platit v dohledné době, na podzim ho teprve čeká připomínkové řízení.

Problematické by bylo rovněž zřízení nezávislé inspekce, která by na činnost strážníků dohlížela. Obecní policii totiž zřizují samosprávy, úloha centrálních úřadů, jako třeba ministerstva vnitra, je spíše v rovině metodického vedení.