Banka se bojí, že utahování fiskální politiky napříč eurozónou by mohlo zvýšit míru nejistoty a zpomalit ekonomický růst. Odhad tempa ekonomiky proto snížila na letošní i příští rok.
Celý region podle banky letos poroste o 3,5 procenta, v květnové prognóze počítali s růstem 3,7 procenta. Odhad růstu na příští rok snížili ze čtyř na 3,9 procenta.
„Vzhledem ke slabšímu výhledu pro eurozónu, kde se zavádějí programy fiskální střídmosti a finanční trhy tam zřejmě budou i nadále rozkolísané, bude vnější prostředí patrně méně příznivé, než jsme se domnívali,“ zní závěr banky. Banka připouští, že některé oblasti střední Evropy a Pobaltí mají prospěch z oživení průmyslové výroby v eurozóně, žádné konkrétní příklady ale neuvádí. Vyhlídky jiných zemí z této části rozvíjející se Evropy se naopak zhoršily.
Růst celé střední Evropy a Pobaltí, tedy té části rozvíjející se Evropy, kam patří i Česko a Slovensko, letos podle banky vykáže růst domácího produktu o 1,7 procenta, zatímco dosud banka předpovídala růst 1,8 procenta. Příští rok banka této části Evropy prorokuje růst o 3,1 procenta.
