PRAHA Lidí, kteří se snaží s pomocí soudu zbavit svých dluhů, je oproti loňsku více než trojnásobek. Institut osobního bankrotu, což je novinka platná od roku 2008, využilo do konce září 1602 lidí. Vyplývá to z informací společnosti CCB -Czech Credit Bureau.
Množství vyhlášených osobních bankrotů navíc výrazně roste. Jen v září jich soudy vyhlásily 287, což je měsíční rekord od zahájení činnosti insolvenčního rejstříku. Loni bylo za celý rok vyhlášeno jen 496 osobních bankrotů. Rekordní byl i počet podaných návrhů na osobní bankrot, kterých bylo v září 440.
Podle statistik skončí vyhlášením osobního bankrotu šest z deseti návrhů. „Je to přibližně stejný podíl jako ve třetím čtvrtletí loňského roku a znamená to, že se zatím soudy dokážou s raketovým růstem návrhů na osobní bankrot dobře vyrovnat,“ říká vedoucí analytického oddělení CCB Věra Kameníčková.
Velký nárůst počtu osobních bankrotů je podle CCB důsledkem především dvou hlavních faktorů. Loni se podle Kameníčkové řada lidí teprve seznamovala s tímto novým institutem, a bankroty tak nabíhaly velmi zvolna.
Letos je to ale jinak a předlužení lidé se pomocí osobního bankrotu snaží stále častěji řešit své obtížné životní období. „Růst však částečně přisuzujeme i současné nepříznivé ekonomické situaci,“ dodala Kameníčková. S tím souhlasí i zástupci Creditreform. „Zhoršující se ekonomická situace nyní dopadá i na fyzické osoby. Zejména ztráta zaměstnání má za následek, že řada lidí nezvládá splácet dluhy a musí svou situaci řešit oddlužením,“ řekla jednatelka společnosti Creditreform Miloslava Osvaldová. Podle Kameníčkové se počet osobních bankrotů bude i nadále zvyšovat. To odhaduje i Česká národní banka. Podíl nesplácených úvěrů domácností může podle údajů ČNB v roce 2010 vzrůst na šest až sedm procent. Na konci letošního srpna činil tento podíl jen 3,6 procenta.
Osobní bankrot připadá v úvahu pro občany, kteří nejsou podnikateli a mají více věřitelů, jimž nedokáží splácet své závazky. Pak je možné postupovat prodejem majetku dlužníka nebo tak, že dlužník bude žít po dobu pěti let na nezabavitelném životním minimu. Veškeré jeho další příjmy jdou na úhradu dluhů. V tom případě musí dlužník zaplatit alespoň třicet procent dlužné částky. Po pěti letech jsou jeho dluhy vymazány.
Podle ředitele poradny při finanční tísni Davida Šmejkala funguje institut osobního bankrotu velmi dobře. „Nemáme žádnou indicii o tom, že by kterýkoli z klientů, kterým jsme pomohli vypracovat návrh na oddlužení, podle rozsudku soudu nedodržoval splácení,“ uvedl Šmejkal. Poradna vypracovává zhruba čtvrtinu všech podaných návrhů, které na soudy v Česku dojdou.
Pokud by lidé v režimu osobního bankrotu přesto nezvládali splácet, doporučuje jim Šmejkal kontaktovat insolvenčního správce. „Jinak může soud rozhodnutí o oddlužení zrušit,“ varuje Šmejkal.
Podle Šmejkala se k lidem s problémy se splácením chovají jinak banky, a jinak nebankovní instituce. „Banky daleko více přistupují na odklad splátek, změnu splátkových kalendářů, případně na prodloužení celkové doby splácení. Nebankovní subjekty přistupují rovnou k mimosoudnímu či soudnímu řešení vymáhání pohledávek,“ řekl Šmejkal.
Podle údajů společnosti Creditreform, která rovněž analyzuje podání v insolvenčním rejstříku, přišlo do konce září na soudy v Česku 2766 insolvenčních návrhů. Celkem i s firemními návrhy musely soudy řešit dohromady 6591 případů. Některé firmy i fyzické osoby se v rejstříku ale objevují vícekrát, protože soud může návrh i několikrát zamítnout. Takto „na etapy“ proběhl například i krach cestovní kanceláře Tomi Tour, která „uspěla“ až se třetím návrhem na vyhlášení insolvenčního řízení.
