Skříň na šaty není kandidátka na titul Miss, abyste museli znát její míry přes boky, prsa a pas. Stačí vědět, jak je vysoká, široká a hluboká. A pak se dá v určitém čase umístit třeba do rohu. Tři rozměry a jeden časoprostorový navrch. To známe moc dobře.
Existuje ale ještě šest dalších rozměrů. Nevidíme je, ale jsou okolo nás. Tohle tvrdí teorie strun. Jak si představit její princip? Když brnknete na kytarovou strunu, vyloudíte určitý tón. Pokud ale strunu přidržíte prstem uprostřed hmatníku a brnknete v jeho jedné čtvrtině, získáte tón s dvakrát vyšší frekvencí. Stejně si lze představit, že nějaká základní struna v různých vibračních modech odpovídá různým elementárním částicím hmoty. Čím vyšší energie vibrací, tím vyšší hmota odpovídající částice. Teorie strun přitahuje matematické talenty. Je to intelektuální výzva pro lidstvo.
Oslovila i Martina Schnabla. Právě díky strunám je z něho více než dvacetinásobný milionář. Tento mladý muž (ročník 1973), budiž důkazem, že kdo umí, bývá aspoň občas náležitě oceněn. Fyzik původem z Prahy je totiž prvním Čechem, který získal Evropskou cenu pro mladé vědce. Ohodnocení je spojeno s finanční odměnou ve výši až jednoho milionu eur. Laureát je pak musí použít na výzkum čehokoliv, jedinou podmínkou je, aby bádal v rámci EU.
Pokud se tedy vesmír skládá z miniaturních strun, jejichž různé chvění určuje, jaká elementární částice hmoty vznikne. Kdo nebo co na tyto struny „brnká“? První impulz k jejich rozechvění přišel při vzniku vesmíru, v kosmickém vakuu pak mohou struny vibrovat nekonečně dlouho. Další impulz získají v momentě, kdy se spolu srazí. Tím se změní jejich chvění a vzniknou jiné nebo možná i zcela nové elementární částice hmoty. Ale co dodalo první impulz k rozechvění strun, na to zatím fyzika odpověď nezná.
Schnabl chce s bádáním začít v roce 2008, až skončí stáž v princetonském Institute for Advanced Study v USA. Za udělené miliony zaměstná dva odborníky a bude zvát na přednášky do Prahy experty z celého světa. Strunaře především zajímá, co přesně se stalo s těmi dalšími šesti rozměry. Je možné, že jsou svinuté do malých geometrických tvarů, tzv. variet. Nyní strunaři hledají mechanismus, jak určit jednu konkrétní varietu popisující náš vesmír. Pak by se dalo teoreticky vysvětlit, jak se vesmír rozpínal a jak vznikly částice v okamžiku velkého třesku. Úžasná představa, i když díky tomu víc místa na skříň doma mít nebudeme.
