13. dubna 2019 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Studená válka o hroby legionářů. Česko dávalo Rusku peníze na opravy, končily jinde, popisuje dokument ministerstva

Fundament pomníku v Lipjegách krátce před návštěvou české delegace pomalovali... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Fundament pomníku v Lipjegách krátce před návštěvou české delegace pomalovali... | foto: ČSOL

Praha/Moskva Mezi Prahou a Moskvou doutná utajený, ale přesto vážný spor. Trvá několik let, jeho kořeny však sahají mnohem, mnohem dál. Týká se památky československých legionářů, kteří před více než sto lety bojovali proti bolševikům za demokratické Rusko.

Na základě mezinárodních dohod, ale i z přirozené úcty k obětem války, by se Rusové měli starat o hroby padlých Středoevropanů. Z mnoha důvodů se tak však neděje. Nejenže chátrají stávající čestná pohřebiště, východní velmoc však také brzdí výstavbu nových pomníků českým a slovenským bojovníkům z období velké války. „Bohužel, na ruské straně je až na výjimky velmi malá vůle pečovat o pomníky a válečné hroby československých legionářů,“ řekl LN zdroj dobře obeznámený s problematikou.

Pomník ve skladišti

Jedním ze symbolických bojišť současné „studené války o hroby“ mezi oběma zeměmi je ruská Samara, město ležící na levém břehu řeky Volhy. V roce 1918 tady hrdinní Čechoslováci porazili rudé bolševiky. Jejich čin má už několik let připomínat pomník. Ale nepřipomíná. Přitom už je hotový, v jeho podobě se odráží tradice pražské gotické architektury, která během návštěv českého hlavního města učarovala jeho autorovi – ruskému architektu Běljankinovi.

Růžovou barvou posprejovaná socha Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí...
Někdejší komunistická poslankyně Marta Semelová demonstruje proti odhalení...

„Od roku 2012 bylo – nyní již pošesté – změněno schválené místo umístění pomníku, dokonce byly již dvakrát vybudovány jeho základy na dvou různých místech. Hotový pomník je od roku 2012 uložen ve skladu v Samaře a stále není jasné, kde bude umístěn a zda vůbec nám ho ruská strana dovolí postavit,“ popisuje mluvčí českého ministerstva obrany Jan Pejšek.

Bojům legionářů o Samaru předcházela bitva u Lipjag. Také zdejší památník byl už vyroben. „Místní radnice však loni náhle změnila názor a pomník na místě, které dříve sama vybrala a určila, nechce. Když v říjnu 2018 delegace ministerstva obrany kladla věnce k základům pomníku, místní protestovali a základy byly popsány nápisy,“ doplňuje Pejšek.

O jaké nápisy se jednalo, blíže nerozvedl. Pejškova kolegyně Jana Zechmeisterová jen dodala, že šlo o texty „vyjadřující negativní nálady vůči našim vojákům“.

Oslavte Němce v Lidicích!

Už dříve se však objevovaly zvěsti, které tvrdily, že Rusům vadí hlavně zapojení československých legionářů do bojů proti Rudé armádě. Na vlastní oči se o tom přesvědčili účastníci výpravy, která loni letěla uctít památku padlých na pietní místo u Lipjag. Na podstavec zamýšleného pomníku tehdy někdo azbukou napsal: „Ne památníku loupežníkům a vrahům! Češi, postavte památník Němcům v Lidicích!“

Česko by mělo pečovat o ruské válečné hroby a opačně. Obě země k tomu už dvacet let zavazuje vzájemná dohoda. Češi si však na své východní partnery dlouhodobě stěžují. Popisuje to i materiál ministerstva obrany, který mají LN k dispozici. „Drtivá většina válečných hrobů československých legionářů, kteří padli v Rusku v letech 1918–1920, byla zničena. Částečně se dochovaly pouze hroby v československé části Mořského hřbitova ve Vladivostoku a pomník na hřbitově v Krasnojarsku,“ uvádí dokument.

Právě do Vladivostoku Češi v minulosti poslali několik milionů korun. Následně však zjistili, že se stav tamějšího pohřebiště příliš nezlepšil. „V průběhu dalších jednání ruští partneři připustili, že značná část darovaných prostředků nebyla investována do oprav,“ odhaluje dokument.

Koněvův stín

Dlouhodobé problémy s restaurováním pohřebišť a pomníků vedly k radikálnímu kroku. Česká vláda počátkem týdne rozhodla, že pro letošek žádné peníze na péči o pietní místa do Ruska nepošle. O to víc dostanou Ukrajina a Slovensko, které se o památku padlých Čechů starají lépe než Moskva.

„Záhrobní“ vztahy mezi oběma zeměmi se v posledním období ještě zhoršily. Loni se ani nesešla česko ruská komise, která péči o památku padlých řeší. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová to zdůvodnila sporem ohledně textu na památníku maršála Ivana Koněva v pražských Dejvicích.

Loni 21. srpna, tedy na výročí sovětské okupace Československa v roce 1968, totiž Češi umístili k soše nápis, který na jednu stranu vyzdvihuje Koněvovu zásluhu na osvobození země od nacistů, na druhou však připomíná i stinnou stránku jeho vojenské kariéry.

„V roce 1968 osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy do Československa,“ píše se na Koněvově památníku v Dejvicích.

Spor o hroby je dávno problémem diplomatickým. Proto se k němu pro LN vyjádřil i Pražský hrad. Prezident Miloš Zeman prostřednictvím svého mluvčího nepřímo vzkázal oběma znesvářeným zemím, aby zasedly za jeden stůl a obnovily schůzky dvoustranné komise.

„V každém případě se jako jediné možné řešení jeví trpělivé diplomatické vyjednávání, samozřejmě také na expertní úrovni, s ruskou stranou,“ uvedl hlas hlavy státu Jiří Ovčáček.

Najdete na Lidovky.cz