28. prosince 2018 19:00 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Maršál Koněv ‚straší‘ legionáře. Rusové odmítají pečovat o pomníky českých vojáků

V obci Lipjagi proběhl pietní akt u nedokončeného pomníku, jehož podstavec byl... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy V obci Lipjagi proběhl pietní akt u nedokončeného pomníku, jehož podstavec byl... | foto: Lidové noviny

LIPJAGI (od spolupracovníka LN v Rusku) Když letos v říjnu přijela česká delegace položit květiny k podstavci nehotového pomníku legionářům v obci Lipjagi nedaleko Samary, nestačila se divit. Fundament „zdobily“ bílé nápisy: „Ne památníku loupežníkům a vrahům! Češi, postavte památník Němcům v Lidicích!“

Socha maršála Koněva v pražských Dejvicích.

Socha maršála Koněva v pražských Dejvicích.

Malůvky obložila delegace věnci a květy a vzdala čest třiceti obětem bitvy u Lipjag, kde 4 .června 1918 rozprášilo šestnáct set mužů poručíka Stanislava Čečka přesilu čtyř tisíc bolševiků. Ceremoniálu přitom přihlíželi autoři hanlivých nápisů – místní komunisté a „vlastenečtí“ aktivisté.

Policii nikdo nevolal, trestní oznámení nepadlo. Podle Pavla Filípka, v jehož gesci na českém ministerstvu obrany je péče o hroby padlých vojáků v zahraničí, nemá smysl vynucovat si sankce: „Lepší je rozšiřovat povědomí o našich legiích a počínat si kulturně, na určité úrovni.“

Naopak Rusko je na poškozování či upravování svých hrobů a pomníků v cizině citlivé. Česko to pocítilo koncem listopadu, když ruské ministerstvo zahraničí odmítlo účast na schůzce mezivládní komise k pomníkům. Ta se schází od roku 1999, kdy obě země uzavřely dohodu určující pravidla péče o hroby vojáků.

„Uspořádat letos zasedání smíšené komise není účelné,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie Maria Zacharovová. Důvodem je podle ní nečinnost českých úřadů ohledně tabulek na památníku maršála Ivana Koněva v Praze 6. K památníku z roku 1980 přidala letos radnice desku, kde popisuje maršálovu roli nejen v roce 1945, kdy osvobozoval Prahu, ale i při potlačování maďarského povstání v roce 1956, výstavbě berlínské zdi i během zdejší krátké návštěvy v roce 1968. „Osobně zaštítil zpravodajský průzkum před vpádem vojsk Varšavské smlouvy,“ píše se na desce.

Výsledkem je, že péče o odkaz českých legionářů v Rusku se ocitá v ohrožení.

Česko financuje i obnovu památníků v Rusku

Mezivládní dohoda z roku 1999 zavazuje Česko starat se o vše, co připomíná památku vojáků ruské a sovětské armády na českém území, Moskva má na oplátku pečovat o hroby a pomníky československých legionářů, kteří před sto lety bojovali proti bolševikům a jsou ve společnosti vnímáni stále prizmatem komunistické propagandy.

„Téměř vše platíme my, údržbu tady i obnovu památníků v Rusku. Pokud se u nás stane nějaký případ vandalství, okamžitě ho řešíme; v Rusku zůstává velká část hrobů zničených a nikoho to tam netrápí,“ říká Pavel Filípek z ministerstva obrany.

Příliš optimisticky zatím nevypadá ani odhalení pomníků v Lipjagách a Samaře, kde sice už v terénu existují podstavce, ale samotné pomníky zatím leží ve skladu. Vše vázne na neochotě místních úřadů: „Je to hon z místa na místo, v Samaře dokonce už několikrát,“ říká Filípek.

Růžovou barvou posprejovaná socha Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí...

Růžovou barvou posprejovaná socha Ivana Stěpanoviče Koněva na náměstí Interbrigády v Bubenči.

Průtahy provázejí i plánovanou stavbu pomníku ve Zlatoustu na Urale, oficiálně kvůli tomu, že proti se postavili veteráni druhé světové války. Ti však nemají se 100 let starými událostmi nic společného.

Socha bez hlavy a dezinterpretace dějin

V případě vypovězení smlouvy česká strana nemá žádný nástroj ani na prosazení nových pomníků, ani na péči o ty stávající, často poškozované vandaly. Například v sibiřském Kultuku soše někdo už dvakrát urazil hlavu.

Prosazování sovětské interpretace moderních dějin je podle zprávy české Bezpečnostní informační služby za loňský rok jedním z nástrojů ruské hybridní strategie s cílem oslabit NATO a EU. „Za těmi problémy skutečně bývá kromě neznalosti zejména posilování tzv. vlastenectví. Rusku se hodí házet vinu za zvěrstva spáchaná rudými i bílými za občanské války na naše legionáře,“ říká Filípek.

Vše ale není ztraceno. Díky několika málo ruským historikům a badatelům, kteří jsou legiím příznivě nakloněni, se daří odkaz legionářů udržovat. Například v uralském městě Permu otevřeli před koncem roku výstavu ke sto letům dobytí města bílými jednotkami, jež připomíná i některé legionáře.

Tomáš Vlach

Najdete na Lidovky.cz