20. září 2018 15:58 Lidovky.cz > Zprávy > Domov

Studenti na praxi často nedostávají žádné peníze, ukázal průzkum. Je to proti vyhlášce

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 2Diskuse
Číšník (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Číšník (ilustrační foto) |

Praha Praxe při vzdělávání středoškoláky často málo motivuje a není pro ně dost smysluplná. Ukázal to průzkum České středoškolské unie (ČSU), který dnes na diskusním fóru Škola pro život aneb více praxe, méně teorie v CEVRO Institutu v Praze představil předseda ČSU Martin Mikšík. Zhruba dvě třetiny žáků středních odborných škol a učilišť nedostávají podle něj za svou práci mzdu a někteří neví, že by měli mít pracovní smlouvu.

Podle vyhlášky ministerstva školství by měl student za svou práci při praxi dostávat mzdu, pokud vykonává takzvanou „produktivní práci“, a přináší tedy škole či firmě pravidelně příjem, řekl Mikšík. Výše této měsíční odměny za týdenní pracovní dobu 40 hodin by podle vyhlášky měla činit alespoň 30 procent minimální mzdy. Podle Mikšíka ale není zcela jasné, co pojem „produktivní práce“ znamená. To vede k tomu, že studenti dostávají často velmi nízké mzdy, nebo žádné, konstatoval.

Počet studentů, kteří dostávají za svou praxi zaplaceno, činí podle průzkumu ČSU 31,2 procenta. Naopak 63,7 procenta jich ze své praxe žádný příjem nemá. Přibližně stejné množství, tedy kolem svou třetin, středoškoláků přitom chodí na praxi do firmy mimo školu nebo střídá praxi ve škole a firmě. U značné části respondentů hodinová mzda klesá pod hodnotu stanovenou ministerstvem školství, uvedli autoři průzkumu. Nízké ohodnocení na praxi podle nich může řadu studentů demotivovat.

Středoškolák za praxi vydá navíc i další peníze. V 93,8 procenta případů platí studenti dojíždění. „Díky tomu někteří respondenti prodělávají, jelikož jejich mzdy nepokryjí ani cestovní náklady,“ uvedli autoři v průzkumu. Podle nich jde o znevýhodnění žáků ze sociálně slabších rodin v přístupu ke vzdělání, jež by mělo být zdarma.

Mikšík upozornil na to, že asi pětina studentů neví, že by měla mít pracovní smlouvu a dostávat mzdu. Asi polovina žáků uvedla, že smlouvu sama podepsala. Škola ji podle průzkumu uzavřela za přibližně třetinu dotázaných, kteří chodí na praxi do firmy, a asi 29 procent těch, kteří střídají praxi ve firmě a ve škole.

Mezi největší přínosy praxí uvedli respondenti přímý styk s pracovištěm, pracovní zkušenost, osobnostní rozvoj a to, že si mohou vyzkoušet praktické činnosti. Praxe označili za důležitou část vzdělávání. Na druhou stranu kritizovali například to, že často dostávají práci, která přímo nesouvisí s jejich oborem.

Obsah praxe se podle ČSU někdy značně liší od popisu práce v uzavřené smlouvě. Praxe při vzdělávání tak v mnoha případech ztrácejí svůj původní smysl a ze studentů se stává jen levná pracovní síla, uvedli autoři v průzkumu.

Průzkumu se zúčastnilo 1371 studentů všech druhů středních škol, kromě gymnázií. Respondenty byli členové ČSU a žáci, kterým dotazník přeposlali ředitelé. Podle unie neodpovídá vzorek dotazovaných zcela celkovému zastoupení středoškoláků v ČR, v některých školách ředitelé žákům nepředali dotazníky. Odpovědi tak podle autorů průzkumu odevzdali spíše studenti, kteří mají lepší zkušenosti.

ČTK
  • 2Diskuse