Ambicí jediné vysoké školy na Vysočině přitom bylo zvýšit vzdělanost v kraji a zároveň udržet vysokoškolsky vzdělané lidi. Mladí lidé totiž odcházeli za studiem buď do Brna, nebo do Prahy. Ve městech, kde studovali, pak ale většinou zůstávali. Našli si práci nebo založili rodinu.
Jenže naplňovat ambice se škole, která funguje od roku 2004, daří jen z části. První absolventi některého z šesti bakalářských studijních oborů školu ukončili teprve v roce 2008. Vše pro region „Místních“ studentů je na škole ale zhruba polovina. „Studuje u nás hodně lidí z celé republiky, ale i ze zahraničí,“ říká rektor školy Jakub Novotný. S udržením absolventů školy na Vysočině to zatím také nevypadá příliš optimisticky. Právě proto, že se jim tam příliš nedaří najít práci.
Důvodů, proč tomu tak je, může být podle rektora hned několik.
„Ty úplně přesné bohužel neznáme. Roli ale může hrát, že jsme mladá, neznámá škola. Byli jsme také první veřejná neuniverzitní vysoká škola v Česku. Navíc jsme začínali na zelené louce, tedy bez žádné studentské základny,“ vyjmenovává Novotný. Absolventům může ztěžovat hledání dalšího uplatnění i fakt, že poté přijdou žádat o práci s diplomem v ruce ze školy, kterou nikdo nezná.
Letos poprvé ze školy odejdou první absolventi kombinovaného studia, i od toho si rektor slibuje zlepšení postavení na trhu práce. Přestože má škola v názvu slovo „polytechnická“, neznamená to, že jde o výhradně technicky zaměřená studia. Naopak. Na první pohled zde nabízejí naprosto rozdílné studijní obory.
Vedle oboru finance a řízení nabízejí i obor cestovní ruch nebo obor porodní asistentka, Právě o cestovní ruch je na škole největší zájem. Naopak technické obory se potýkají s největším nezájmem. Stejně jako na ostatních školách. „Už na začátku bylo dané, že zde vznikne vysoká škola zaměřená na potřeby regionu a že bude mít pestrou a rozdílnou nabídku studijních oborů,“ vysvětluje rektor Jakub Novotný. O zájemce nouzi nemají, škola je naplněná na maximum, víc než zhruba tři tisícovky studentů by se sem ani nevešlo.
Stejně pokračují dál „Tuto školu mi doporučil kamarád z Afghánistánu, který tady taky studuje. Líbí se mi tady,“ říká afghánský student Shamshad Zadrn. Byl také jedním z mála, který ve škole zrovna byl. Právě totiž probíhá zkouškové období. „Letos končím obor finance a řízení. Protože budu bakalářem, chci jít studovat ještě dál. I když vím, že někteří absolventi mají problémy s uplatněním po škole, nebojím se. Když člověk něco umí, práci si najde,“ řekl další student, Jan Málek z Přerova.
Protože studenti končí studium bakalářským titulem, polovina z nich míří na další školy. „Nabízíme trhu práce ukončeného bakaláře. Část zaměstnavatelů nemusí být ale připravena na to, že jde už o ukončené vysokoškolské vzdělání, a hledají třeba spíš magistry,“ dodal další z možných důvodů nepříznivých statistik rektor Novotný.
