BERLÍN/PRAHA Jedno z nejdramatičtějších období poválečného Německa dostává díky objevu historiků trochu jiné politické zabarvení.
Psal se 2. červen 1967 a v Západním Berlíně se konala demonstrace proti návštěvě íránského šáha. Protesty dostaly násilnou povahu a po střelbě policistů zůstal na zemi ležet student Benno Ohnesorg. Jeho smrt se stala roznětkou vlny studentských demonstrací, které koncem 60. let zaplavily SRN, stejně jako zbytek Západu. Až nyní se ale podařilo zjistit, že střílející policista Karl-Heinz Kurras nebyl pouze zástupcem „nenáviděného establishmentu“, ale i agentem Stasi. Východoněmecká rozvědka ho ale nejspíš k ničemu nevybízela, a naopak se vše snažila ututlat.
Nový pohled na tehdejší události nabídli historici Helmut Müller-Enbergs a Cornelia Jabsová, kteří vypátrali celkem 17 svazků, které Stasi na nyní 81letého bývalého policistu vedla. Podle dokumentů Kurras žádal v roce 1955 o možnost přesídlení do NDR. Po „zevrubném pohovoru“ se však nechal přesvědčit, že bude ve své práci policisty v Západním Berlíně pokračovat. V roce 1955 se písemně zavázal ke konspiraci pod krycím jménem Otto Bohl. Jeho úkolem bylo informovat o aktivitách západoněmecké policie. O devět let později dokonce obdržel členskou legitimaci východoněmecké komunistické strany SED. S Kurrasem byla Stasi prý velmi spokojená. I když si nechával za svou činnost platit (ročně třeba i několik tisíc marek), dělal vše s chutí. Objevené svazky vypovídají o Kurrasovi, nevysvětlují však, proč Ohnesorga zastřelil. Dokumenty pouze naznačují, že se tak nestalo na příkaz Stasi. „Materiál okamžitě zničit. Prozatím přerušit práci. Událost považujeme za politováníhodnou nehodu,“ citovala z dokumentů televize ZDF.
A co je o tragédii z roku 1967 známo? Protesty proti šáhově návštěvě přerostly v násilné střety. Demonstranti házeli kameny, policisté nasadili vodní děla. Student germanistiky a romanistiky Ohnesorg s dalšími lidmi začal utíkat. Na dvoře jednoho z domů vyšel z Kurrasovy zbraně výstřel. „Jsi blázen,“ reagoval jeho kolega na to, že Ohnesorg zůstal bezvládně ležet na zemi. Stasi policistův osobní spis po činu odstranila, aby ho nebylo možné nalézt. To se nyní podařilo až díky „internímu výzkumu“.
Ohnesorgova smrt nejen spustila vlnu radikálních studentských protestů, ale nepřímo vedla i k velkému odcizení starší a mladší generace. Výsledkem byl mimo jiné vznik strany Zelených, ale také zrod ultralevicové teroristické organizace Frakce Rudé armády. Sám Kurras byl po činu vyšetřován za zabití z nedbalosti, soud ho však pro nedostatek důkazů obvinění zbavil.
Později se dokonce k policii vrátil. Nyní však bude muset Kurras, který stále žije v Berlíně, čelit trestnímu oznámení, které na něj podal místopředseda Spolku obětí stalinismu. Spolupráci se Stasi přitom popírá.
***
Špion Stasi vyvolal studentské bouře v roce 1967
Ohnesorgův pohřeb 8. června 1967 vyvolal v Západním Berlíně vlnu studentských bouří
Policista Karl-Heinz Kurras zastřelil šestadvacetiletého studenta romanistiky a germanistiky Bruna Ohnesorga z bezprostřední blízkosti 2. června 1967 během protestů proti návštěvě perského šáha v Berlíně.
Kurrasova členská legitimace SED - východoněmecké Komunistické strany
