Těmi, kdo s jeho zavedením nesouhlasí, jsou hlavně technické a přírodovědné fakulty a univerzity. Důvod je jednoduchý – již nyní je trápí nízký zájem uchazečů o studium na nich. A pokud si za ně budou muset vysokoškoláci ještě platit, zájemců by mohlo ubýt.
„Celého záměru se spíš děsíme. Zájemců máme už teď málo, když si budou platit školné, bude jich ještě méně,“ potvrdil obavu prorektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Hasal.
Maximální výše školného by měla být deset tisíc korun za semestr. Výši poplatku by si určovaly školy samy. Těm školám, kde mají málo studentů, by pak pomáhal stát. „Uvažujeme o koeficientu jako strategickém nástroji státu pro zvýhodňování oborů, které vidí stát jako strategické, ale zároveň nedostatkové v počtech absolventů,“ popsal vyjednávač za školství Josef Dobeš (VV). Škola by si tak sice určila výši školného, ale stát by mohl částku studentům snížit. Škole by rozdíl doplatil stát.
Jenomže podle Hasala nízké školné fakultám zase nijak finančně nepomůže.
Pokračování na straně 3
Dokončení ze strany 1
Ze školného není nadšený ani děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jaromír Leichmann. Ten si sice myslí, že je nutné studenty motivovat k tomu, aby svůj čas strávený ve škole využili maximálně efektivně, zavedení školného ale nepovažuje za vhodnou cestu. Navíc v rozporu s politiky míní, že na technických, přírodovědných, ale i lékařských fakultách bude muset být školné vyšší než jinde. „Zde jsou totiž i náklady mnohem vyšší než na fakultách humanitních,“ řekl Leichmann.
Většina rektorů ale školné všeobecně vítá. Podle nich bylo jeho zavedení jen otázkou času. „Ve chvíli, kdy se univerzitní vzdělání stalo masovým, je nutné, aby si na něj studenti přispívali,“ řekla mluvčí Masarykovy univerzity Tereza Fojtová.
Podle rektora Jihočeské univerzity Václava Bůžka by měla být výše školného odstupňována a měla by odrážet společenskou potřebnost, náročnost a atraktivitu oborů.
Zatímco Masarykova univerzita považuje maximální částku 10 tisíc korun za semestr za adekvátní, Univerzita Karlova si myslí, že je příliš vysoká. Kolik by ale měli její studenti platit, zatím neví. „V této chvíli nelze odhadovat, kolik by skutečné školné činilo. Žádné podrobnější informace o návrhu novelizací nejsou k dispozici,“ uvedl mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek. Ten neřekl přesně ani to, na co by školné putovalo. I to je, podle jeho slov, nyní obtížně specifikovatelné.
Peníze zůstanou školám Ostatní školy a fakulty mají jasno. Studenti by si vlastně platili lepší vybavení učeben, profesory a podmínky ke studiu. Peníze zůstanou ve školách a de facto doplní část od státu chybějících příspěvků na provoz. „V posledních letech částka, kterou vysoké školy dostávají formou normativu na studenta ze státního rozpočtu, dlouhodobě klesá, což způsobuje podfinancování. Peníze bychom použili na dokrytí tohoto deficitu,“ dodala Tereza Fojtová.
Školy se ale shodují i na další věci: zavedení školného musí jít ruku v ruce se zavedením systému půjček a stipendií. Podle nich není totiž možné, aby školné bránilo sociálně slabším studentům ve studiu. Varují před vznikem jakéhosi „sociálního síta“.
„Není možné, aby nadaný a kvalitní uchazeč o studium nenastoupil na vysokou školu z důvodu, že nebude mít finanční prostředky na pokrytí školného,“ myslí si mluvčí Univerzity Karlovy Václav Hájek.
To by se ale stát nemělo. Skoro to vypadá, jako by mělo ministerstvo školství křišťálovou kouli a vědělo, že jednou z prvních věcí, na které se vznikající trojkoalice shodne, bude zavedení školného. Před více než týdnem totiž vláda schválila ministerský návrh na finanční pomoc studentům. Ta počítá se zavedením nevratného státního příspěvku na vysokoškolské studium, ale i se zavedením půjček a stipendií.
Studenti jsou proti školnému Nápad ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se ale nelíbí většině studentů. Ti se již šikují na sociální síti Facebook ve skupině s názvem Nechceme školné na veřejných vysokých školách. V současné době jich tam je již 10 a půl tisíce. Autorem a zakladatelem stánky je Adam Cyprich. Mladík, který před rokem spoluorganizoval protesty a pochody středoškoláků proti státní maturitě.
„Přenášet zadluženost českého státu na mladé lidi, kteří povětšinou nemají vlastní stálý zdroj příjmu a chtějí se vzdělávat, není řešením,“ napsal jako důvod založení skupiny Cyprich. Na stránkách ale vyzývá příznivce, aby neorganizovali žádné demonstrace a protesty. Chce prý pouze vyvolat diskusi.
Studenti na Facebooku vypočítávají, kolik je již nyní bez školného studium a náklady spojené s ním měsíčně stojí. Nejčastěji zmiňují částku deset tisíc korun. Ta se ale liší nejen podle toho, jestli vysokoškolákům finančně pomáhají rodiče, ale i podle toho, jakou školu a jaký obor studují.
Pokud by si ale přece jen studenti museli vybrat, většina by zvolila odložené školné. Tedy možnost splácet ho, až dostudují a dosáhnou na určité finanční ohodnocení.
Ne každá škola s tím ale souhlasí. Například Univerzita Karlova upozorňuje na to, že u odloženého školného by mohla být komplikovaná možnost vymáhání.
***
JAK SE BUDE PLATIT
Maximální výše školného by byla 10 tisíc korun za semestr. Školy, o které je velký zájem, by ho měly vyšší než ty, kde zájem není. Výši by si určila každá škola sama. Stát by však výši školného mohl studentům ještě snížit. Škole by pak rozdíl doplatil. Trojkoalice uvažuje o koeficientu, kterým by mohl stát strategicky zvýhodňovat školy, které trápí nedostatek studentů.
