ČESKÉ BUDĚJOVICE Celé generace českých mužů snily o tom, že stát jednou zruší povinnou vojenskou službu a mladí muži už nebudou muset rok či dva trávit zavření v kasárnách. Jenže když Česko v roce 2005 zavedlo model plně profesionální armády, najednou se zdá, jako by minimálně části mladé generace začínal vojenský dril chybět.
Krajská vojenská velitelství potvrzují, že přibývá studentů středních i vysokých škol, kteří dobrovolně nastupují na šestitýdenní vojenský výcvik, nutný k tomu, aby se mohli stát členy aktivních záloh. Místo prázdnin někde u moře se stovky mladíků na základě dobrovolného rozhodnutí nechávají komandovat na cvičišti, učí se střílet ze samopalu nebo jezdit tankem.
„Naprostou většinu nových zájemců o členství v aktivních zálohách dnes skutečně představují vysokoškoláci nebo studenti posledních ročníků středních škol,“ řekl LN Josef Štěpánek z Krajského vojenského velitelství v Českých Budějovicích. Protože jednou z podmínek členství v zálohách je absolvování základní vojenské služby, která už dnes neexistuje, mají noví zájemci možnost nahradit základní službu šestitýdenním intenzivním výcvikem ve Vyškově. A pro studenty to není problém. „Stává se, že se už student maturitního ročníku přihlásí k zálohám a poslední prázdniny stráví právě na výcviku,“ řekl Štěpánek.
Jednotky aktivních záloh zřídil stát jako důležitou součást obranného systému po zavedení plné profesionalizace armády. Lidé, kteří dobrovolně nastoupí k těmto zálohám, musejí ročně absolvovat minimálně osmnáct dnů vojenského cvičení, rozvržených v roce tak, aby šlo o deset pracovních dní a čtyři soboty a neděle. Jako záložákům, určeným k nasazení do boje či k likvidaci přírodní katastrofy hned po profesionálech, jim pak náleží měsíční odměna ve výši 500 korun.
Z práce se na cvičení odchází hůř než ze školy Naplnění tabulkových míst v zálohách ovšem naráží na neochotu zaměstnavatelů pouštět své zaměstnance mimo dovolenou třeba i třikrát do roka na cvičení „Zhruba 40 procent vojáků v aktivní záloze nám potvrzuje, že má se zaměstnavatelem problémy,“ řekla LN mluvčí Generálního štábu Armády ČR Jana Růžičková. Až třetina záložáků povolaných na cvičení k jednotce nenastoupí právě z obavy před postihem v zaměstnání, případně členství v zálohách úplně ukončí.
V aktivních zálohách by měly sloužit takřka tři tisíce lidí, armádě se však daří naplnit tabulkové stavy jen z necelé poloviny. A to právě díky studentům, u kterých by to ještě před šesti lety vzhledem ke všeobecnému odporu k vojenské službě nikdo neočekával.
„Pokud vím, studenti vysokých škol nemají, nebo to alespoň říkají, s uvolňováním na cvičení žádné problémy,“ uvedl Štěpánek.
Výhodou studentů je podle něj navíc i relativně dobrý zdravotní stav, většinou lepší než u starších ročníků. Zájemci o členství v zálohách totiž musejí projít stejnou zdravotní prohlídkou jako uchazeči o místo v profesionální armádě. A zhruba polovina uchazečů, kteří se chtějí stát záložáky, neprojde právě testy zdravotního stavu. Členem aktivních záloh se po splnění všech předepsaných podmínek může stát každý muž či žena ve věku od osmnácti do šedesáti let.
***
DOBROVOLNÉ ZÁLOHY
* Až do roku 1999 měli absolventi základní vojenské služby povinnost nastoupit ještě několikrát za život na cvičení. Povinné zálohy dnes stát nahradil dobrovolnými aktivními zálohami. Ročně musejí absolvovat minimálně 18 dnů cvičení. Běžní „záložáci“ už cvičit nemusí, zůstávají pouze v evidenci krajských velitelství.
Kdo by si chtěl připomenout vojnu i bez vstupu k aktivním zálohám, může požádat o zařazení do jednorázového výcviku.
