Brněnská lanová dráha vedoucí pod hradby Špilberku dostala první konkrétní studii. Zeleň v okolním parku prý výrazně nepoškodí.
BRNO Pokud vznikne, bude to první pozemní lanovka na Moravě. A s pěšími výstupy do špilberského kopce by byl konec. Jeden nebo dva vagonky by měly po kolejích jezdit od soudní budovy v Husově ulici až ke spodnímu vstupu do hradních kasemat a zpět.
Alespoň tak brněnskou lanovku navrhuje studie, kterou architekt Zdeněk Müller zpracoval pro občanské sdružení Více pro Brno. Zdůrazňuje, že při stavbě by padla především náletová zeleň, nikoli významné stromy. Šířka tratě je asi 2,5 metru a vzhledem k ukončení pod hradbami by nepoškodila ani samotnou pevnost. „Studii mám k dispozici teprve chvíli, v nejbližší možné době ji představím vedení i zastupitelům města a Brna-střed,“ upřesnil senátor Richard Svoboda, který stojí v čele sdružení.
V dokumentu architekt navrhuje celkem čtyři způsoby, jak hrad lépe zpřístupnit. Lanovku ale vidí jako ten nejlepší. „Až potom bych se bavil o výtahu hradní studnou napojeném na podzemí pod hradem nebo o krytých jezdicích schodech od Obilného trhu a lávce od Žlutého kopce,“ konstatoval Müller.
Po konzultacích s odborníky doporučil jeden vůz s kapacitou kolem pěti desítek lidí „na stání“, jen s několika sklápěcími sedadly. Cena by se mohla vejít do osmdesáti milionů korun. Jedna jízda by trvala asi 90 sekund - oproti lanovce na pražském Petříně by byla asi poloviční, kratší je ostatně i trasa. „Nahoru by se během hodiny mohlo přepravit asi 600 lidí, což by měl být dostačující počet i v případě, že by se na hradě odehrávala některá kulturní nebo společenská akce,“ podotkl Svoboda. V případě, že by byla trať upravena pro dva vozy, by pak hodinová kapacita činila asi 1000 osob. Na horní stanoviště ve studii navazuje jako další řešení originální venkovní skleněný výtah vedený tak, aby nebylo nutné zasahovat do hradeb. Až na úroveň horního nádvoří by dopravil ty, kteří stavební bariéry jinak nezdolají. „Studie je dokončená. Pokud by se město dokázalo rychle rozhodnout, bylo bymožné, že by se finance podařilo získat z fondu na zpřístupnění památek, nebo by se vybudování lanovky mohlo řešit pomocí koncese,“ zdůraznil Svoboda.
Na brněnském magistrátu se zpřístupněním špilberského kopce zabývají opakovaně. Podle vedoucí odboru územního plánování a rozvoje Dany Wendscheové je nyní ve hře například podoba svahu k Obilnému trhu jako nového nástupního prostoru. Kdo se hodlá nyní ke hradu dostat, aniž by šlapal do kopce, může ve stanoveném čase a za daných podmínek využít některé z parkovišť. Radnice letos kupuje turistický vláček, který by měl sloužit i návštěvníkům koncertů a dalších letních akcí na nádvoří.
Další z možností je využít podzemní chodbu, která vznikla v 70. letech pod Špilberkem při průzkumu trasy zamýšleného tramvajového tunelu. Začíná u proluky v Pekařské ulici poblíž Mendlova náměstí a je dlouhá asi půl kilometru. Podle znalce brněnského podzemí Aleše Svobody vede v hloubce asi osmdesát metrů od hradní studny, jíž by nahoru mohl vést výtah. Müller jako alternativu navrhuje napojení téhož výtahu na chodby krytů pod Špilberkem.
Vydání| Tato zpráva vyšla v prvním vydání
Regionální mutace| Lidové noviny - Brno
