Využít nabídky stipendia a odjet studovat do zahraničí je snem mnoha studentů. Pro velkou část mladých Čechů se toto přání stává realitou.
V rámci programu Erasmus vyjelo v loňském akademickém roce studovat pět a půl tisíce českých studentů. V poměru k celé studentské populaci je tak Česká republika co do počtu vyjíždějících studentů na třetím místě. V absolutních počtech vyslaných studentů se předloni Karlova univerzita umístila jako čtvrtá ze všech evropských vysokých škol.
Kromě programu Erasmus, který ovšem letos kvůli nedostatku financí nabídku velmi omezil, nabízí stipendia na studium v zahraničí i jednotlivé univerzity a různé organizace nebo nadace. Patří mezi ně například Fulbrightova komise, program CEEPUS, německá organizace DAAD a mnohé další.
Některé z organizací hradí až sto procent nákladů na studijní pobyt. Výše stipendia se pak může blížit i tisícovce euro měsíčně, méně štědrý Erasmus rozdává stipendia ve výši kolem čtyř set euro. Mezi nejoblíbenější destinace českých studentů patří Německo, Francie, Španělsko a Velká Británie.
Cítím se Evropanem Získání nových oborových znalostí a nahlédnutí do jiného univerzitního systému není jediným přínosem pobytu na zahraniční vysoké škole. A už vůbec ne jedinou motivací většiny vyjíždějících studentů. Důležité je pro ně i zlepšení jazykových kompetencí, seznámení se s kulturou dané země a samozřejmě poznávání nových lidí.
Navázání kontaktů s budoucími kolegy z celého světa se na profesní dráze může hodit. „Mám víc přátel v cizině než doma a kariéru jsem ochotný rozjet kdekoli, neexistují pro mě žádné hranice. Po ročním pobytu v Berlíně se cítím v první řadě jako Evropan. Čech jsem až na druhém místě,“ říká student ekonomiky a managementu Jakub. Po odborné stránce mu prý pobyt v Německu mnoho nového nepřinesl. Jako kvalitnější a náročnější hodnotí po krátkém váhání své studium na domácí katedře. „V Berlíně chtějí po studentech větší aktivitu a schopnost prezentovat sebe a svou práci. Pravda ale je, že se za líbivou prezentací leckdy skrývá prázdný obsah. V Čechách je studium víc o znalostech,“ vysvětluje. Studium, nebo spíš mejdan?
Častou motivací pro výjezd do zahraničí bývá i snaha získat víc samostatnosti a potřebného sebevědomí. A užít si co nejvíc zábavy. „Studovat do Španělska jsem odjela hlavně kvůli tamní atmosféře. Kamarádka tam byla přede mnou a popisovala ten rok jako sled nekončící zábavy. Našla si spoustu nových kamarádů, vrátila se odpočatá a sebejistější, to mě nalákalo,“ popisuje svou motivaci pro získání stipendiu studentka Univerzity Palackého v Olomouci Andrea.
Ani Národní agentura pro evropské vzdělávací programy se netají tím, že touha po vzdělání nemusí být jedinou a hlavní touhou stipendistů. Na jejích oficiálních stránkách jsou studenti mimo jiné lákáni možností navázat v zahraničí nová přátelství, získat sebejistotu a užít si zábavu. „Otázka potom je, jak moc studenti berou studium v zahraničí vážně. Často je to spíš tak, že si chtějí užívat bouřlivý studentský život a ztratit se na semestr nebo rok z dohledu rodiny a školy. V lepším případě se chtějí zdokonalit v jazyce. V podstatě jim ale i tenhle přístup tolerujeme. Pobyt na zahraniční univerzitě je přínosný v každém případě,“ říká jeden z koordinátorů programu Erasmus. Jméno si ale zveřejnit nepřeje.
Získat se dá i zahraniční diplom Studenti, kteří si přejí proniknout do systému zahraniční univerzity hlouběji, mohou získat na konci svého pobytu i regulérní vysokoškolský diplom. Umožní jim to takzvané Double Degree studium, vedoucí k získání dvojího bakalářského diplomu - českého a zahraničního.
Studium je určeno pro studenty druhých ročníků bakalářského studia, kteří mají dobré studijní výsledky a odpovídající znalost cizího jazyka. Tito studenti pak absolvují třetí ročník na zahraniční univerzitě, kde napíší a obhájí i svou bakalářskou práci. Státní závěrečné zkoušky pak skládají v zahraničí i v Čechách.
Studovat v cizí zemi se dá i bez stipendia. V zemích Evropské unie má student z jiného členského státu ze zákona stejné podmínky jako studenti místní. Pokud se tedy v dané zemi neplatí školné, neplatí ho ani ostatní občané EU.
Při studiu na vysoké nebo střední škole v cizí zemi je možné požádat na ministerstvu školství o uznání statutu studenta. Stát potom nadále platí sociální a zdravotní pojištění a vyplácí případné sociální dávky. Všechny informace o škole a podání přihlášky si však student musí zajistit sám. Projde-li přijímacím řízením, může se na několik dalších let plnohodnotně zapojit do vzdělávacího systému dané země. Student se raduje, euroskeptik pláče Zatímco studenti jsou většinou se stávajícím stavem poskytovaných stipendií a zahraničních studijních možností spokojeni, někteří euroskeptici varují, že si podporou stipendijních programů Brusel vychovává a uplácí mladou generaci, aby byla proevropštější.
„Nevím, jaký jiný smysl by jinak několikaměsíční křepčení na různých Erasmus party mohlo mít. Pokud je cílem podobných programů podpořit proevropské smýšlení u mladé generace, tak se to nepochybně daří,“ říká Petra Bartošová, jejíž dcera se studijního pobytu před časem zúčastnila.
K získání stipendia prý někdy stačí málo. Studentka pražské italistiky Markéta vzpomíná, jak se její spolužačka ucházela o stipendijní místo na jednu z italských univerzit. Její motivační dopis tehdy zahrnoval jedinou větu: Mám ráda pizzu. Jestli dotyčná slečna tenkrát stipendium skutečně získala, si už Markéta nevzpomíná. Vyloučit to podle ní ale nelze. Konkurzy na stipendijní místa se totiž na mnoha školách staly spíše formalitou.
Tabulka
Erasmus Top
Kam čeští studenti
nejčastěji jezdí
1. Německo
2. Francie
3. Velká Británie
4. Španělsko
5. Rakousko
6. Finsko
7. Nizozemí
8. Portugalsko
9. Itálie
10. Švédsko
