Za diskriminační pro starší studenty označují vysoké školy současnou zákonnou normu o studiu na VŠ. Představme si hypotetickou situaci: Dívka X ve dvaceti letech odmaturuje a přihlásí se na vysokou školu. Ve třiadvaceti má za sebou bakalářský stupeň, ale začít hned s magisterským studiem se jí nechce. Odjede proto na dva roky sbírat zkušenosti do zahraničí a pak se do školy vrátí, aby získala titul Mgr.
Podle současných předpisů se však dívce X stane velmi nepříjemná věc: jakmile dosáhne šestadvaceti let, okamžitě přichází o všechny studentské výhody. Musí si ze svého platit zdravotní pojištění, nemá nárok na slevu na dani a přijde i o další benefity - třeba o takzvanou ISIC kartu, která studentům umožňuje čerpat různé slevy, například při vstupu do muzeí nebo při cestování hromadnou dopravou.
Studentů, kteří se ocitli v takové situaci, přibývá. Řada lidí totiž se studiem začíná z nějakého důvodu později než okamžitě po maturitě nebo si jej rozdělí podobně, jako je popsáno v úvodu článku.
Předpis, kdy je za studenta považován pouze člověk mladší 26 let, platí už od roku 1990.
Ministerstvo školství to nyní chce změnit. Úřad nyní vypracovává novelu vysokoškolského zákona, která diskriminační hranici 26 let zruší. Nárok na studentské výhody pak budou mít všichni vysokoškoláci bez ohledu na to, kolik je jim let. Tedy skoro: benefity si nebudou moci uplatnit ti, kteří studují dálkově nebo jsou zaměstnáni v trvalém pracovním poměru.
Podle Simony Weidnerové z ministerstva, která zmíněnou novelu připravuje, představuje pro „staré“ vysokoškoláky největší zátěž to, že si najednou musí ze svého platit zdravotní pojištění. Nově by za ně tyto peníze odváděl stát. Podle Weidnerové se k tomu však bude přistupovat opatrně. Podle odhadů totiž až 80 procent studentů starších 26 let pracuje. „Platby pojistného by byly odpuštěny jen těm studentům, kteří škole prokážou, že právě nepracují a finanční odvody za ně neplatí zaměstnavatel. Nechceme, aby studenti výhod zneužívali,“ řekla Weidnerová.
Vysokým školám se navrhovaná novinka líbí. I podle nich je nynější věková hranice diskriminační. „Určitě se přimlouvám za to, aby měl každý občan právo během svého života absolvovat bakalářský, magisterský a doktorandský stupeň, pokud bude chtít, a aby přitom nebyl diskriminován věkem,“ říká proděkanka pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jana Coufalová.
Podobně to vidí i rektor této univerzity Josef Průša: „V celé Evropě přibývá lidí, kteří se studiem začínají až v pozdějším věku. Jsem určitě pro, aby tito lidé nebyli diskriminováni a měli nárok na různé studentské výhody,“ míní Průša.
Podle současných předpisů se však dívce X stane velmi nepříjemná věc: jakmile dosáhne šestadvaceti let, okamžitě přichází o všechny studentské výhody. Musí si ze svého platit zdravotní pojištění, nemá nárok na slevu na dani a přijde i o další benefity - třeba o takzvanou ISIC kartu, která studentům umožňuje čerpat různé slevy, například při vstupu do muzeí nebo při cestování hromadnou dopravou.
Studentů, kteří se ocitli v takové situaci, přibývá. Řada lidí totiž se studiem začíná z nějakého důvodu později než okamžitě po maturitě nebo si jej rozdělí podobně, jako je popsáno v úvodu článku.
Předpis, kdy je za studenta považován pouze člověk mladší 26 let, platí už od roku 1990.
Ministerstvo školství to nyní chce změnit. Úřad nyní vypracovává novelu vysokoškolského zákona, která diskriminační hranici 26 let zruší. Nárok na studentské výhody pak budou mít všichni vysokoškoláci bez ohledu na to, kolik je jim let. Tedy skoro: benefity si nebudou moci uplatnit ti, kteří studují dálkově nebo jsou zaměstnáni v trvalém pracovním poměru.
Podle Simony Weidnerové z ministerstva, která zmíněnou novelu připravuje, představuje pro „staré“ vysokoškoláky největší zátěž to, že si najednou musí ze svého platit zdravotní pojištění. Nově by za ně tyto peníze odváděl stát. Podle Weidnerové se k tomu však bude přistupovat opatrně. Podle odhadů totiž až 80 procent studentů starších 26 let pracuje. „Platby pojistného by byly odpuštěny jen těm studentům, kteří škole prokážou, že právě nepracují a finanční odvody za ně neplatí zaměstnavatel. Nechceme, aby studenti výhod zneužívali,“ řekla Weidnerová.
Vysokým školám se navrhovaná novinka líbí. I podle nich je nynější věková hranice diskriminační. „Určitě se přimlouvám za to, aby měl každý občan právo během svého života absolvovat bakalářský, magisterský a doktorandský stupeň, pokud bude chtít, a aby přitom nebyl diskriminován věkem,“ říká proděkanka pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni Jana Coufalová.
Podobně to vidí i rektor této univerzity Josef Průša: „V celé Evropě přibývá lidí, kteří se studiem začínají až v pozdějším věku. Jsem určitě pro, aby tito lidé nebyli diskriminováni a měli nárok na různé studentské výhody,“ míní Průša.
