Středa 18. května 2022, svátek má Nataša
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Štvanice na génia

Česko

KALENDÁŘ VĚDECKÝCH OBJEVŮ A OSOBNOSTÍ

Alan Turing, muž, který rozlomil šifru Enigmy, zemřel před 55 lety

Prvotní doutnák k pozdější počítačové explozi. Tak je nyní vnímán rozsáhlý článek, který koncem května 1936 vyšel v časopise Londýnské matematické společnosti. Pojednával „O počitatelných číslech“ a představoval pojem algoritmu definovaný na modelu abstraktního univerzálního matematického stroje pro zpracování symbolů (dnes se mu říká Turingův počítač). Ten obsahuje nekonečnou pásku složenou z políček, ve kterých mohou být zapsané symboly z jakékoli konečné „abecedy“. Páska prochází čtecí hlavou, která přiřazuje řídící jednotce pro každý okamžik jeden z konečného počtu možných stavů. Jednotka pak obsahuje program, který podle konkrétního momentálního stavu určuje její nový stav.

Autor tak formuloval koncepci abstraktního univerzálního matematického stroje, schopného pomocí algoritmů za určitých podmínek realizovat prakticky libovolný proveditelný výpočet.

Autorem byl tehdy čtyřiadvacetiletý anglický matematik Alan Turing. Narodil se roku 1912 v Londýně. Už od útlého mládí zcela ignoroval všechny vyučovací předměty kromě matematiky. Odmaturoval jen díky osvícenosti ředitele školy, který intuitivně pochopil, že má před sebou génia nebývalého kalibru. Alan pak vystudoval prestižní Královskou kolej v Cambridgi, stážoval na neméně věhlasné univerzitě v americkém Princetonu.

Krátce před druhou světovou válkou začal tento neobyčejně plachý a uzavřený chlapík působit jako badatel a profesor ve své alma mater – Královské koleji. Odtud ho po vypuknutí války povolali do armády luštit šifry. Němci tehdy disponovali vylepšeným strojem Enigma, který jediný z nepřátelských automatických šifrátorů odolával dekódování. Umožňoval nastavit šifru stovkami trilionů různých kombinací (sto trilionů je číslo s dvaceti nulami).

Alana Turing místo dosavadního teoretizování v libovolném čase musel najednou řešit „neřešitelné“ praktické úlohy v čase reálném (po vykonání šifrovaného příkazu dekódování samozřejmě ztrácelo smysl). Vyrovnal se s tím skvěle – šifru Enigmy rozlomil – a koncem války už pomáhal i s konstrukcí jednoho z prvních elektronkových počítačů. Po válce odešel na univerzitu v Manchesteru, kde se v roce 1949 stal zástupcem ředitele výpočetní laboratoře. Tam napsal teoretickou práci Výpočetní stroj a inteligence, která mj. obsahuje tzv. Turingův test ke zjišťování, zda počítač dovede myslet jako člověk (zdá se, že zatím žádný PC testu nevyhověl). Tam také vytvořil software k počítači Manchester Mark I.

Přitom celou tu dobu za ním slídila britská tajná služba, která se bála jeho vydíratelnosti. Turing byl totiž aktivní homosexuál, což tehdy ještě představovalo nepřekonatelný společenský handicap. V roce 1952 byl dokonce zatčen pro porušení zákonů o homosexualitě. Místo vězení zvolil hormonální léčbu (injekcemi ženského pohlavního hormonu estrogenu). Psychicky i fyzicky zcela rozhozený (kupř. mu narostla ňadra), deprimovaný urážlivými anonymy a ponižujícími lékařskými prohlídkami upnul se k očekávanému stipendiu u Johna von Neumanna v Princetonu. Američané mu však nedali vízum.

A tak si 7. června 1954, pár dní před svými dvaačtyřicátými narozeninami, vzal život. Jako milovník filmu Sněhurka a sedm trpaslíků snědl otrávené jablko (namočené v kyanidu draselném).

Půst, občas večeře, čtyři kávy denně. Jak jíst podle výživového poradce Havlíčka

Premium Strava ovlivňuje nejen naši váhu či kondici, ale i náladu a zdravotní stav. Ostatně až dvě třetiny všech nemocí mají...

Vláda má 20 korun z každého litru benzinu, říká šéf sítě levných čerpacích stanic

Premium Nikoho nenechají na pochybách, že tohle je nízkonákladová firma, kde se nehýří. Okázalost tu nemá místo. Spolumajitel...

Všechno vymyslela Škrlová. Je to hlava manipulace, říká režisér Síbrt

Premium Před patnácti lety Česko šokovala kuřimská kauza. Týrání malých chlapců nejbližšími příbuznými i podivná role „Aničky“....