Suchem letos trpí celé Česko. Ve středu bylo postiženo 94 procent jeho území, což je letošní maximum. V 70 procentech republiky je sucho výjimečné či extrémní. Vyplývá to ze zprávy vědeckého týmu InterSucho. Současné srážky podle bioklimatologa Miroslava Trnky situaci sice vylepší, nepomohou ale všude.
Tropické třicítky se po víkendu nejspíš nevrátí. Konec sucha ale nečekejte, varuje meteoroložka |
„Předpokládáme, že tento týden je takovým vrcholem letošního sucha, a doufáme, že se to o víkendu zlepší,“ uvedl Trnka. Déšť by měl podle něj přinést viditelné změny, zpočátku hlavně na jihu a východě Česka. „Trochu obavy ale máme o tu nejpostiženější část, tedy Vysočinu, východní a severní Čechy a část Středočeského kraje. Zatím to vypadá, že v těchto místech srážky příliš padat nebudou,“ podotkl.
Některým plodinám by mohlo pomoci ochlazení, které o víkendu se srážkami podle předpovědí dorazí. „Minimálně stres rostlin nebude tak výrazný,“ řekl Trnka. Výnosy, které jsou ve většině případů horší než loni, se ale zřejmě už nezlepší. Například cukrová řepa by potřebovala hodně vody. „V některých regionech bude bohužel příliš málo vláhy na to, aby to cukrovka dohnala,“ podotkl bioklimatolog.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska budou největší škody na obilovinách, u cukrové řepy, chmele i na krmných plodinách. Zemědělci by chtěli odškodnění do konce roku. Ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD) je připraven se zemědělci jednat, zvažuje už nejvhodnější způsob vyplácení náhrad. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je odškodnění na Tomanovi, ale musí být objektivní.
  |
„Uvažujeme o vyplácení náhrad za škody nad 30 procent, posuzovaných na základě jednotné a jednoduché metodiky ve spolupráci například s Českým hydrometeorologickým ústavem na úrovni jednotlivých katastrů tak, aby pomoc byla co nejrychlejší,“ řekl vedoucí tiskového oddělení ministerstva Václav Tampír. „Musí to být samozřejmě objektivní, to je na panu ministrovi,“ řekl k možnému odškodnění Babiš. „My musíme vymyslet dlouhodobou strategii ohledně vody, má to za úkol pan (ministr životního prostředí z ANO Richard) Brabec a pan Toman,“ doplnil premiér.
Podle zprávy týmu Intesucho by půdě na doplnění vody nejvíce pomohl dlouhodobý mírný déšť. Přívalové srážky nebo bouřkové přeháňky situaci tolik nevylepší. „V této části roku ale takový déšť nemůžeme ani příliš čekat. Většina srážek v létě je právě z bouřek. Musíme tedy v podstatě pracovat s tím, co máme,“ řekl Trnka.
Pršelo pozdě a málo
Jandejsek uvedl, že pršelo jen málo a v době, kdy to úrodě už nepomohlo. U obilovin tak podle něj bude pokles proti loňsku o zhruba 7,5 procenta, přičemž loňský rok byl podprůměrný.
Na tiskové konferenci na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl, že peníze je třeba přerozdělovat podnikům, které skutečně problémy měly. Kde sucho škodilo, by mělo být určeno i na základě meteorologických šetření nebo portálu Intersucho, dodal. Částka by se podle něj rozhodně neměla přerozdělovat plošně. Peníze by měly dostat podniky, jimž sucho zničilo přes 30 procent produkce, řekl. V některých regionech podle něj problémy nebyly vůbec, jinde jsou ale velké. „Problémy nejsou jenom u nás, ale i v Německu a Polsku,“ dodal.
Jandejsek očekává, že poroste cena krmiv, což se promítne i do nákladů zemědělských podniků. Apeloval na zpracovatele a obchodní řetězce, aby zvýšené náklady celé nepromítly do cen pro spotřebitele. Nedostatek obilovin však nehrozí, ČR standardně obilí vyváží, dodal.
Kompenzace přicházejí pozdě
Zatím ale nebyly vyplaceny ani kompenzace za loňské sucho, které způsobilo podle komory škody za 12 miliard korun, zejména na obilovinách, olejninách, trvalých travních porostech a na kukuřici, řekl Jandejsek. Zemědělci nakonec zažádali o kompenzace za 1,16 miliardy korun, vláda na kompenzace vyčlenila dvě miliardy korun.
Aby vláda nemusela každoročně schvalovat kompenzace, připravuje ministerstvo tzv. fond těžko pojistitelných rizik. Měl by situaci řešit systematicky. O zřízení takového fondu se hovoří déle než deset let. Fond by měl podle bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka (za ANO) nejspíš začít fungovat od roku 2020. Do něj přispívající zemědělci by měli možnost získat odškodnění za klimatické jevy, proti kterým se běžně nepojišťuje, jako je například právě dlouhotrvající sucho.
Podle Jandejska by mohl fond fungovat tak, že by šlo o obchodní společnost, kde by většinu měli zemědělci, zbytek stát a pojišťovny. Peníze z něj by se nemusely čerpat každoročně, jen v době silného sucha.
Sucho trápí i jiné části Evropy. Extrémně nízké srážkové úhrny by mohly mít například za následek masivní nedostatek krmiva pro hospodářská zvířata. Týká se to Francie, Británie, Německa nebo Švédska. Německá vláda dá kvůli poničené úrodě tamním zemědělcům odškodnění 150 až 170 milionů eur. Stejnou částkou přispějí jednotlivé spolkové země. Celkem tak zemědělci mohou dostat až 340 milionů eur (8,7 miliardy korun).
Jak bude další dny? Podívejte se na aktuální předpověď počasí.
