BERLÍN Po neuvěřitelných sedmdesáti letech se Němka Gertrude Pengelová, pocházející z někdejšího Československa, shledala se svou jedinou dcerou, kterou porodila ve svých 16 letech a kterou poté musela odložit v sirotčinci. Dnes šestasedmdesátiletá Anna Lindenmayerová vyhledala třiadevadesátiletou matku s pomocí církevní pátrací služby v Pasově, informoval tamní deník Passauer Neue Presse. Příbuzní prý byli uchváceni vzájemnou podobou matky a dcery.
Výchozí situace rozhodně nebyla nadějná vzhledem k délce odloučení matky a dcery a předpokládanému věku matky.
Dcera, sama důchodkyně, znala jen matčino dívčí příjmení Vogelová a bydliště Zuckmantel (Zlaté Hory).
Kromě toho tušila, že ji matka porodila jako nezletilá a pamatovala si, že ji, malou Aničku, často navštěvovala v sirotčinci.
Pátrací služba jistou Gertrude Vogelovou ze Zlatých Hor ve své kartotéce skutečně našla. Po válce žila v Krumbachu a nyní přebývá v domově důchodců v jihoněmeckém Marktoberdorfu.
Ale ani po nečekaném vypátrání paní Pengelové nebylo vyhráno. Schenková se musela ujistit, zda smí adresu předat její dceři. Často se totiž stává, že nalezení příbuzní nemají po desítkách let o kontakt zájem. Pengelová však svou dceru, o níž předtím nikdy nikomu nevyprávěla, vidět chtěla. „Všichni, i příbuzní, si mysleli, že paní Pengelová byla po celý svůj život bezdětná,“ říká Schenková.
Dnes žije Lindenmayerová v obci Hermaringen ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko a k její rozvětvené rodině patří dvě dcery, syn, pět vnuků a jeden pravnuk. Matka Lindenmayerové tak na stará kolena zjistila, že je trojnásobnou babičkou, pětinásobnou prababičkou, a dokonce praprababičkou. „Obě jsou si tak nepravděpodobně podobné, dokonce mají stejné průpovídky,“ žasl podle deníku Die Welt jeden z příbuzných po prvním shledání. Pracovnice pasovské pátrací služby po nezvěstných příbuzných Katrin Schenková hovoří o události století. Církevní službu pro pátrání po zmizelých příbuzných z vysídlených oblastí založilo po druhé světové válce německé dobročinné katolické sdružení Caritas spolu s evangelickou diakonií. Za dobu své existence, trvající 62 let, dokázala svést dohromady na 19 milionů příbuzných. Ještě dnes podává 60 pracovníků služby v pobočkách v Pasově a ve Stuttgartu na 22 000 informací ročně.
Kartotéka rodných obcí (HOK-Zentrum) v Pasově se zaměřuje speciálně na evidenci lidí pocházejících z oblasti Sudet, Horního a Dolního Slezska a částí Slovenska. „Každá osoba z těchto oblastí tu má založený evidenční lístek,“ vysvětluje Schenková. Na každé kartičce je zaznamenáno jméno osoby, datum narození a místa trvalého pobytu za války i po ní.
Podíl úspěšných dohledání je sice zhruba 85 procent, ale ne vždy končí šťastně, často totiž musí pátrací služba konstatovat, že dotyčný nebo dotyčná je už po smrti. Dosud se nepodařilo dohledat více než půl milionu lidí.
***
Obě jsou si nepravděpodobně podobné a mají stejné průpovídky
