Projekt oficiálně završil minulý týden kongres v Ústí nad Labem, kterého se mimo jiných politiků zúčastnil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. A sudetští Němci údajně ocenili jak samotnou snahu o zveřejnění osudů německých antifašistů, tak Schwarzenbergův projev. Ministr totiž vyzval k tomu, aby Češi nezapomínali ani na násilí páchané po válce na Němcích.
„Rozpoznáváme v tom další signál k překonání hluboké propasti v česko-sudetoněmeckých vztazích,“ píše se v oficiálním prohlášení, které ve středu v Mnichově vydal mluvčí sudetoněmeckého landsmančatu Berndt Posselt.
Zprávy německých i českých médií k projektu „Zapomenutí hrdinové“, doprovázenému stejnojmennou výstavou v Ústí nad Labem, podle Posselta napovídají, že v Česku roste připravenost k dialogu o společných dějinách Čechů a sudetských Němců.
„Rozpoznáváme v tom další signál k překonání hluboké propasti v česko-sudetoněmeckých vztazích,“ píše se v oficiálním prohlášení, které ve středu v Mnichově vydal mluvčí sudetoněmeckého landsmančatu Berndt Posselt.
Zprávy německých i českých médií k projektu „Zapomenutí hrdinové“, doprovázenému stejnojmennou výstavou v Ústí nad Labem, podle Posselta napovídají, že v Česku roste připravenost k dialogu o společných dějinách Čechů a sudetských Němců.
„Nazývejme věci pravými jmény“
Mluvčí landsmančaftu v této souvislosti údajně ocenil i Schwarzenbergův postoj k takzvanému divokému odsunu. Když totiž Schwarzenberg hodnotil práci historiků na projektu, doslova prohlásil: „Díky jejich práci a výsledkům, jakým je i tento projekt, by se mělo stávat stále samozřejmějším umět a chtít pojmenovávat věci jejich pravými jmény, ať už se jedná o Lidice a Ležáky, nebo o Přerov či Postoloprty.“ Fakt, že se ministr vedle zmínky o vyhlazení Lidic a Ležáků zmínil o i poválečném masakru na Němcích v Postoloprtech, citovala i řada německých médií.
Projekt „Zapomenutí hrdinové“ podpořila v roce 2005 vláda tehdejšího premiéra Jiřího Paroubka částkou 30 milionů korun. Paroubek se zároveň německým antifašistům oficiálně omluvil. V rámci projektu historici zmapovali osud tisíců českých Němců, kteří buď aktivně bojovali proti nacismu, nebo alespoň s nacismem nechtěli mít nic společného. Přesto byli mnozí z nich po válce odsunuti z republiky, případně jinak perzekvováni. Databáze „zapomenutých hrdinů“ obsahuje 50 tisíc jmen.
Oficiální omluva německým odpůrcům nacismu však na české politické scéně vzbudila rozporuplný ohlas. Například prezident Václav Klaus označil omluvu za chybný krok, který znovu otevírá již jednou uzavřenou historickou debatu. Rozdílné reakce ale vzbuzuje projekt i mezi sudetskými Němci.
Zatímco Berndt Posselt se v hodnocení výstavy vůbec nezmínil o Benešových dekretech, předseda krajanského sdružení v Rakousku Gerhard Zeihsel využil příležitosti k jejich zpochybnění. „Touto výstavou Česko oficiálně popírá dosavadní tezi takzvané kolektivní viny sudetských Němců, na jejímž základě jsou postaveny rasistické Benešovy dekrety,“ prohlásil Zeihsel.
