Ačkoliv nejrůznější politici zejména před volbami tvrdě kritizovali způsob ochrany zdejší přírody, a místní situaci označovali dokonce jako národní katastrofu, turisty neodradili. Třeba prameny Vltavy, patřící mezi oblasti nejvíce zasažené kůrovcovou kalamitou, navštívilo v červenci dvaapůlkrát více lidí než ve stejném období loni.
Srpnové deště sice návštěvnost snížily, ale stejně se za dva letní měsíce objevilo u pramenů Vltavy téměř 34 tisíc lidí, což je o 8 tisíc více než loni. Meziroční návštěvnický rekord drží Březník. Zdejší rozsáhlé lesní plochy s uschlými stromy přilákaly letos dokonce šestkrát více lidí.
Odpůrci vedení šumavského parku tvrdí, že současný zájem o Šumavu nijak neomlouvá rozsah katastrofy, údajně způsobené samozvanými ochranáři přírody.
Podle mluvčí správy šumavského parku Jany Zvettlerové se počet návštěvníků těchto turisticky nejatraktivnějších míst Šumavy celkově zvedl na 460 tisíc, což je o 10 tisíc více než loni, některá informační centra ale hlásí více než dvojnásobný nárůst zájmu.
Turisty odradil jen déšť Paradoxně mezi lokality s nejvyšším meziročním nárůstem patří řada míst s uschlými stromy, které ochranáři nelikvidují, ale nechávají stát v lese kvůli jeho přirozené obnově.
„Návštěvnost mohla být možná ještě mnohem vyšší, nebýt deštivého počasí v srpnu,“ uvedla Zvettlerová. Také Jaromír Bláha z Hnutí Duha tvrdí, že podle výsledků ankety ekologů přímo mezi návštěvníky Šumavy nepředstavují usychající porosty pro turisty žádného strašáka.
„Přes dvacet procent dotázaných uvedlo, že se sem znovu vrátí, aby viděli, jak se les pod usychajícími stromy vyvíjí a obnovuje,“ řekl LN Bláha. Pouze čtyři procenta lidí podle něj označila tisíce „mrtvých“ stromů za natolik traumatizující zážitek, že je od další cesty na Šumavu odrazuje.
Podle odpůrců současného systému ochrany přírody v parku však může být zvýšení zájmu pouze dočasné a vychází ze zvědavosti lidí toužících vidět údajnou katastrofu, o které se často mluví médiích.
„Nejhorší ale je, že ve snaze ponechat část Šumavy svému osudu, bez zásahů proti kůrovci, se zde kácí dřevo jako nikdy v novodobé historii,“ tvrdí senátor za ODS Tomáš Jirsa.
Fakt, že ochranáři přestali likvidovat kůrovcem napadené stromy v takzvaných prvních zónách, podle něj způsobil, že kvůli náletu lýkožrouta z nezpracovaných polomů se o to více musí kácet v sousedních porostech. „Ředitel parku František Krejčí, který je za kůrovcovou kalamitu spoluzodpovědný, by měl okamžitě odstoupit,“ řekl Jirsa.
