BRUSEL Královna summitu, železná lady, vítězka. Tak označil německý tisk kancléřku Angelu Merkelovou po ukončení včerejší schůzky zemí platících eurem, která rozhodla o pomoci zadluženému Řecku.
Proč? Kancléřka si prosadila, že bude mít právo veta v případě rozhodování o půjčce Řekům a bude se podílet na diktování případných podmínek Řecku. Navíc podmínky slíbené pomoci jsou tak nejasné, že pokud němečtí voliči nebudou chtít za Řeky platit, Merkelová pomoc zablokuje z formálních důvodů. A k tomu se Merkelové podařilo přesvědčit země eurozóny, že je třeba změnit pravidla Evropské unie. Pro kancléřku je ocenění v Německu důležité. Na začátku května se totiž konají volby v německé spolkové zemi Severní Porýní -Vestfálsko a její křesťanskodemokratická strana potřebuje získat dost hlasů, aby si udržela koaliční většinu v celostátním parlamentu. Potřebuje německé voliče přesvědčit, že nebudou muset platit účet za Řeky. To se jí podařilo, a navíc přesvědčila i finanční trhy, že půjčky Řecku jsou jistá investice. Euro díky tomu dočasně posílilo.
Přijaté usnesení o pomoci Řecku je ale značně gumové. Země eurozóny podle něj poskytnou Řecku půjčky, pokud mu předtím půjčí Mezinárodní měnový fond a pokud budou všechny státy eurozóny souhlasit. Další podmínkou je, že Řekové neseženou na finančních trzích dostatek peněz. Tady je zakopaný pes -není jasné, co bude ono nedostatečné financování. Bude to situace, kdy Řecku už nikdo nepůjčí, nebo když budou pro Řecko úroky příliš vysoké? A o tom, zda je situace takhle vážná, rozhodne řecký premiér Jorgos Papandreu, nebo všichni členové eurozóny, kde bude mít největší slovo hospodářsky nejsilnější země, tedy Německo?
Merkelové se navíc do usnesení podařilo prosadit slova o zlepšení „ekonomického řízení“ Evropské unie a zvýšení její role v „ekonomické koordinaci“. Tedy o vzniku evropské ekonomické vlády, která by zřejmě mohla neposlušné země případně i postavit pod evropský protektorát nebo vyloučit z eurozóny. Merkelová to dělá mimochodem opět i kvůli svým vnitropolitickým problémům.
Po zavedení pravidel pro opuštění eurozóny by se šlo zbavit předlužených států, a tím by v eurozóně zůstaly země, které dodržují její pravidla. Nebo, a to by byla překvapivá možnost, by mohlo z eurozóny vystoupit Německo. Německý ústavní soud totiž před zavedením eura jako odpověď na stížnost několika ekonomů rozhodl, že Německo se může vzdát své marky a přijmout euro. Ale pod podmínkou, že budou dodržována pravidla eurozóny. Tedy hlavně omezení rozpočtových schodků a státních dluhů. Tahle pravidla jsou už ale dávno mrtvá. Autoři původní stížnosti k ústavnímu soudu se prý teď chystají podat stížnost novou.
Navíc část řeckých dluhů de facto zaplatí členové eurozóny i bez rozhodnutí politiků. Šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet totiž prohlásil, že i na příští rok prodlouží pravidlo, na základě kterého si mohou od jeho instituce půjčovat peníze a jako zástavu dát méně kvalitní cenné papíry. Na to ale doplatí instituce a občané států, kteří nemají s dluhy takové problémy jako Řecko.
