Tak lze označit studii vědců, kteří zjišťovali vliv peněz na psychické a tělesné pocity. Jsou peníze lékem na fyzickou bolest a duševní strádání? Výsledky amerických a čínských psychologů naznačují, že za určitých okolností tomu tak skutečně je.
Vědci nechali hrát dobrovolníky z řad studentů počítačovou hru, při které si měli s třemi dalšími hráči reprezentovanými počítačem přihrávat míč. Program byl uzpůsoben tak, aby si „počítačoví hráči“ přihrávali mezi sebou a dobrovolníkovi neadresovali ani jednu přihrávku. Psychologové používají tuto variantu počítačové hry k tomu, aby v dobrovolníkovi vzbudili pocit, že je vyloučen z kolektivu a nikdo o něj nestojí. Není to nijak příjemný pocit.
Vědci zjistili, že dobrovolníci snášeli tento ústrk mnohem snáze, pokud předtím dostali za úkol počítat bankovky pod záminkou, že jde o test obratnosti prstů. Pokud dostali dobrovolníci pod stejnou záminkou počítat nastříhané lístky čistého papíru, pozitivní efekt se nedostavil. „Peníze aktivují pocit sebedůvěry, odolnosti a výkonnosti,“ shrnula výsledky pokusů zveřejněných ve vědeckém časopise Psychological Science americká psycholožka Kathleen Vohsová z University of Minnesota.
Peníze mají schopnost potlačit i fyzickou bolest. Vědci se o tom přesvědčili v pokusech, kdy studenti nejprve počítali peníze nebo prázdné papírky a následně si měli smočit prsty v horké vodě. Ti, kteří měli v rukou skutečnou hotovost, hodnotili bolest jako slabší.
Utracené sumy naši mysl naopak oslabují. Vědci to jasně demonstrovali při pokusu, kdy polovinu dobrovolníků nechali psát o jejich o finančních výdajích za uplynulý týden. Druhá polovina dobrovolníků popisovala, jaké bylo v tomto období počasí.
Když si obě skupiny následně sedly k počítači, aby si zahrály na virtuální přihrávání míče, snášeli odmítnutí mnohem hůře ti hráči, kteří byli donuceni přemýšlet o utracených penězích.
Pokusy dokazují, že nepříjemné pocity z mezilidských vztahů mají stejné kořeny jako fyzická bolest. Pocity vyloučení ze společnosti snášíme obtížně a frustrace tohoto typu stojí nejednou v pozadí agresivního jednání. Z řad takto frustrovaných lidí se rekrutují i „šílení střelci“, kteří měli v poslední době na svědomí masakry na školách v Německu a ve Spojených státech.
„Výsledky podobných výzkumů by nám mohly odhalit cestu k potlačení agresivity u lidí, kteří se cítí vyloučeni ze společnosti,“ řekl v rozhovoru pro vědecký časopis Nature americký psycholog Nathan DeWall.
