Neděle 12. května 2024, svátek má Pankrác
130 let

Lidovky.cz

Svatý Štefan, slavný král Slovenska

Česko

SLOVENSKÝ DIÁŘ Kdybychom přistupovali k dějinám jako dnešní vládci Slovenska, tak bychom museli Karlův most přejmenovat, stejně jako Rudolfinum, nazvané po následníkovi utlačovatelského rakouského trůnu.

V pátek budou v Komárně, památné uherské pevnosti na Dunaji, odhalovat sochu svatému Štěpánovi, prvnímu uherskému králi, který začínal jako nitranský kníže. Na soukromou návštěvu se tam rozhodl zavítat maďarský prezident László Sólyom, a vyvolal tím bouři na slovenské politické scéně. „Takto organizovaná návštěva je vědomou provokací vůči Slovensku,“ uvádí se v prohlášení, které rukou společnou podepsali hned tři nejvyšší ústavní činitelé - premiér Robert Fico, prezident Ivan Gašparovič a předseda parlamentu Pavol Paška. Jako záminka pro tak tvrdou reakci jim posloužilo datum 21. srpna, tedy výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa. Invaze, kdy maďarská vojska, od vzniku Československa potřetí a naposledy, obsadila jih Slovenska. Maďaři se ale za okupaci v srpnu 1968 omluvili už v roce 1989. A 21. srpen není ani v Česku vnímán jako den, kdy by neměli do země přijíždět návštěvníci z ciziny. Natož z Maďarska nebo Polska.

Zarážející je i to, že slovenské straně vadí i samotný důvod návštěvy. Tedy odhalení sochy svatého Štěpána. Gašparovič to komentoval slovy, že by do Komárna přijel jen v případě, kdyby spolu se svatým Štěpánem odhalovali v Komárně i sousoší Cyrila a Metoděje.

Když se ještě v Bratislavě netančily nacionalistické tanečky a ve vládě neseděli ultranacionalisté ražení Jána Sloty, mluvilo se i o společných slovensko-maďarských, tedy uherských dějinách. K desátému výročí vyhlášení samostatného Slovenska pronesl tehdejší předseda Slovenské národní rady Pavol Hrušovský osvícený projev. V něm vyzval, aby se Slováci nebáli přihlásit k uherským dějinám. „Byli to i naši králové a panovníci a Slovensku se pod jejich vládou dařilo. Nezbavujme se jich, nenechme si je vzít,“ prohlásil tehdy Hrušovský.

Bylo to moudré, už proto, že bez uherských (a československých) dějin by ty slovenské byly jen hodně útlým sešitkem. Svatý Štěpán je mezi těmito postavami jednou z největších. Na úrovni Marie Terezie, která měla jedno ze sídel v Bratislavě, nebo v českém kontextu Lucemburka Karla IV. Kdyby chtěl jeho pomník odhalit třeba v Chebu bavorský premiér, troufám si říci, že by to v Česku nikomu nevadilo. I kdyby sochu platili sudetští Němci. Tedy pokud by v Praze v té době nevládl Paroubek s Filipem.

O autorovi| Luboš Palata, Redaktor LN

Autor: