Neutralita je drahé hobby. Ví to i Švédsko, stát, který nevyužívá spojenectví NATO a udržuje vlastní braneckou armádu. Jenže tím citlivěji reaguje na výzvy doby. Ministr obrany Tolgfors řekl, že vládní zpráva o budoucnosti armády se odkládá až na jaro. Proč? Kvůli Gruzii. Protože Švédové chtějí reagovat na zjištění, že úspěch Moskvy zajistila rychlá mobilizace nevelkých jednotek. Nemluví do větru, neboť i jako neutrálové zažili sovětské výzvědné ponorky u svých břehů.
Udržování armád v neutrálních zemích jsme často pokládali za přežitek, za mrhání prostředky, za švejkovinu - zvláště při pohledu na rakouské uniformy. Neměli bychom ten úsměšek přehodnotit? V médiích -nikoli oficiálně - se začíná objevovat názor, že článek 5 Washingtonské smlouvy o NATO už vlastně nefunguje. Vzájemná pomoc ve stylu „všichni za jednoho, jeden za všechny“? Jistě, NATO se tím mušketýrským heslem honosí, ale výplatu už na něj nesází nikdo. A na společnou evropskou obranu teprv ne.
Čím méně inspiruje proslulý článek 5, tím více i v samotném NATO, zejména mezi novými členy, inspiruje švédský model. Švédsko se soustředí na rychlost mobilizace, Maďarsko na leteckou základnu, Česko a Polsko na rozmístění amerických zbraní. Všichni za jednoho, ale jen tehdy, pokud se ten jeden o sebe postará. Tak nyní vypadá obrana společného prostoru.
