Žádný člověk není ostrov sám pro sebe, každý je kus nějakého kontinentu, napsal John Donne dávno předtím, než bylo o nějakém filmu vidu, natož slechu. Stejně jako každé dílo nejsou ostrovy samy pro sebe ani filmy. Chtě nechtě mají vždy přesah: kontext doby, do níž se narodily, rámec tvorby svého autora, předlohu ve skutečných událostech... V těchto týdnech do českých kin přicházejí filmy, u kterých je tahle přidaná hodnota nejen že „chtě“, ale navíc pomáhá dávat věci do souvislostí.
Že něco takového nabídne putovní kolekce filmových klasik a originálních současných počinů Projekt 100, se dá očekávat každý rok. Farma zvířat podle knihy George Orwella přináší na plátno zřejmě nejsrozumitelnější metaforu totalitního komunistického režimu: zatímco Orwellův román (a následný film) 1984 plně ocení až dospělí, z tohohle kousku se můžou učit už děti. Herzogova stejnojmenná předělávka němého hororu Upír Nosferatu viktoriánskou knižní předlohu a expresionistický filmový předobraz aktualizuje do mementa plíživého nástupu nacismu.
Částmi kontinentů jsou však i filmy v běžné distribuci. Aktuálně do ní nastupuje první část jisté dvoudílné ságy, nazvaná Che Guevara - revoluce. Proč teď, proč v hollywoodské produkci, proč sotva pár let po Guevarově biografii Motocyklové deníky? Zajímavě načasovaný je i čerstvý držitel Zlatého glóbu Valčík s Bašírem: animovaný dokument o masakrech v palestinských uprchlických táborech. Sakra, vždyť i ta animovaná Cesta na Měsíc se odkazuje na Studenou válku... „A proto se nikdy nedávej ptát, komu zvoní hrana. Zvoní tobě,“ dodává Donne. To víme už od střední školy. Ale poučíme se z toho?
O autorovi| Vojtěch Rynda, redaktor LN
