Pokles počtu hospitalizovaných na 3000 lidí potrvá minimálně tři týdny, předpovídá Dušek |
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) je standardizace klasifikace a vykazování dat nezbytná zejména v dnešní době srovnávání států podle statistik.
Blatný nedávno způsob vykazování dat týkajících se epidemie covidu-19 kritizoval a varoval před srovnáváním s dalšími zeměmi, které vykazují data s jiným zpožděním a podle jiné metodiky než Česko. „Zvláště v dnešní době, kdy je řada často neúplných mezinárodních statistik používána ke srovnávání států, které může mít dalekosáhlé důsledky, vnímáme, jak nezbytná a podstatná je standardizace klasifikací a vykazování dat,“ uvedl Blatný k potřebnosti sjednocení mezinárodních metodik.
Minulý týden ve sněmovně ministr odmítl srovnávání úmrtí lidí s covidem s Německem. Česko podle něj vykazuje každého, kdo zemře a má covid-19 bez ohledu na příčinu úmrtí, proto má vykázanou úmrtnost vyšší než sousední Německo. „I úmrtí se vykazují úplně jinak, ale i když my vykazujeme každého, kdo zemře i na autonehodu a má covid, jako člověka, který zemřel na covid, tak ten den máme kolem 150 mrtvých. To znamená, Německo v současné době má výrazně vyšší smrtnost než Česká republika,“ řekl v úterý ve sněmovně.
Podle uniklých dat lidé tipují, že se covidem nejvíc nakazili doma či v práci. Čísla jsou zavádějící, tvrdí ÚZIS |
České statistiky podle Blatného ukazují, že těchto úmrtí nakažených s covidem-19 z jiných příčin je v datech asi deset procent, dalších 60 procent je kombinace komplikací covidu-19 a dalších zdravotních potíží a ve 30 procentech je nákaza přímo příčinou úmrtí. ÚZIS od začátku epidemie zodpovídá za sběr a zveřejňování dat o počtech nakažených, naplněnosti nemocnic a dalších měřených parametrech. Vytváří pro ministerstvo také predikce dalšího vývoje a pracoval i na protiepidemickém systému PES.
Ministr považuje výběr ÚZIS mezi spolupracující centra za významný úspěch v mezinárodní spolupráci a v propagaci kvalitní datové základny českého zdravotnictví. Status spolupracujícího centra WHO mu zároveň umožní intenzivnější výměnu informací, rozsáhlou odbornou spolupráci a také finanční zdroje pro jeho práci. Podle zástupce WHO v ČR Srdana Matiće je ČR první zemí střední a jihovýchodní Evropy mezi těmito centry. Nejbližší je v Německu.
Nejznámějším výstupem těchto center je Mezinárodní klasifikace nemocí, která umožňuje jednoznačnou identifikaci onemocnění ve zdravotnictví pomocí kódování. Využívají se pro vykazování péče a statistické zpracování na národní úrovni a mezinárodní srovnávání výsledků.
„Rozvoj medicínských klasifikací a standardizace nomenklatury tvoří základ dlouhodobé koncepce rozvoje Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který náš ústav buduje a spravuje,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. „Standardizace klasifikačních systémů je také podmínkou úspěšné implementace elektronického zdravotnictví, ke které moderní NZIS přispěje,“ dodal.
V rámci ÚZIS vzniklo také Národní centrum pro medicínské nomenklatury a klasifikace, pro jehož rozvoj získal ÚZIS peníze z Evropského sociálního fondu Operačního programu Zaměstnanost. Vzniklo ve spolupráci s akademickými institucemi, například s Univerzitou Karlovou.
