Tuzemští školáci také dokáží dobře počítat. Velmi výrazné problémy však už mají při práci s neznámým textem. Když jej mají analyzovat a vyvodit závěry, tápou.
Tak se dá shrnout pozice České republiky ve velkém mezinárodním výzkumu PISA 2006, jehož výsledky byly včera zveřejněny. Výzkumu, který porovnává vzdělanost patnáctiletých školáků, se zúčastnilo 57 zemí.
Výzkum PISA děti testuje ve třech oblastech – v přírodovědné, matematické a čtenářské gramotnosti. Až na posledně jmenovanou oblast nedopadli malí Češi vůbec špatně. O vynikajícím vysvědčení pro české školství se však podle odborníků mluvit nedá.
Problém je třeba už u přírodovědné gramotnosti, ve které české děti dosáhly nadprůměrných výsledků, a umístily se na 15. místě.
„Žáci mají velké množství znalostí a teoretických poznatků, už je však neumějí samostatně použít a pracovat s nimi,“ říká analytička Jana Palečková z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Rozdíl mezi „schopností“ pamatovat si poučky a vzorce a neschopností je pak používat v praxi je v Česku dokonce největší ze všech sledovaných zemí.
Ve srovnání se zahraničím na tom tuzemští školáci nejsou moc dobře také s již zmíněnou prací s textem. Na mezinárodním žebříčku se umístili až na 26. místě.
„Učitelé děti učí stále spíše číst než textu porozumět,“ konstatovala Palečková. Čtenářská gramotnost českých školáků se přitom nelepší. Podprůměrných výsledků děti dosáhly i v minulých vydáních výzkumu PISA.
Pokračování na straně 4
Světový průzkum: České děti neumí...
Dokončení ze strany 1
Výzkum PISA ukázal odlišnosti mezi českými a zahraničními dětmi i v jiných oblastech, než jsou nabyté znalosti.
VČesku jsou například velké rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Na první pohled to zní logicky, odborníci to však považují za alarmující: rozdíly v tom, kolik toho nevědí žáci základních škol a učilišť proti studentům gymnázií, jsou totiž abnormální. „Tento rozptyl není dobrým vysvědčením pro český vzdělávací systém. Například ve Finsku, jsou tyto rozdíly velmi malé,“ uvedla analytička Palečková. Vzdělávacím trendem v zahraničí totiž je, aby se výuka na různých typech škol co nejvíce přibližovala a děti měly v dospělosti větší šanci uspět.
Nejlepších výsledků čeští školáci dosáhli v již zmíněné oblasti přírodovědné gramotnosti, kde se v mezinárodním žebříčku umístili na 15. místě. Při přepočtu na získané body jde o nadprůměrný výsledek.
O přírodní vědy přitom čeští školáci podle výzkumu zájem nejeví. Na pěkných známkách z přírodovědných předmětů totiž záleží jen 54 procentům žáků, což je nejméně. Ve třiceti zemích OECD (jejímž členem je i ČR) přitom na dobrých výsledcích z těchto předmětů záleží průměrně 73 procentům mladých lidí.
A zatímco v průměru 31 procent žáků ze zemí OECD chce v blízké budoucnosti studovat vysokou školu s přírodovědným či technickým zaměřením, v Česku po takové kariéře touží jen 17 procent školáků.
Technické školy netáhnou
Tyto tendence ukazuje i praxe. Vysoké školy s přírodovědným a technickým zaměřením se už několik let potýkají s nízkým zájmem mladých lidí. Odborníci pak předpokládají, že do deseti let budou lidé těchto profesí v Česku výrazně chybět.
Čím je nechuť mladých k přírodovědeckým oborům způsobena?
„Jde o negativní souhru několika vlivů. Za prvé je v Česku stále ještě málo vysokoškoláků, a tak je i nižší podíl lidí se zájmem o tento typ studia. Druhým důvodem jsou nízké mzdy v těchto oborech, které mladé lidi odrazují,“ říká sociolog Petr Matějů.
***
Jak dopadli patnáctiletí Češi ve výzkumu PISA 2006
Přírodovědná gramotnost
1. Finsko 563 bodů
2. Hongkong 542 bodů
3. Kanada 534 bodů
4. Tchaj-wan 532 bodů
5. Estonsko 531 bodů
15. Česká republika 513 bodů
(mezinárodní průměr PISA je 500 bodů)
Matematická gramotnost
1. Tchaj-wan 549 bodů
2. Finsko 548 bodů
3. Hongkong 547 bodů
4. Korea 547 bodů
5. Nizozemsko 531 bodů
16. Česká republika 510 bodů
(mezinárodní průměr PISA je 498 bodů)
Čtenářská gramotnost
1. Korea 556 bodů
2. Finsko 547 bodů
3. Hongkong 536 bodů
4. Kanada 527 bodů
5. Nový Zéland 521 bodů
26. Česká republika 483 bodů
(mezinárodní průměr PISA je 492 bodů)
lidovky.cz Výsledky průzkumu jsou na www.lidovky.cz/domov
Na posledním, 57. místě skončil ve všech třech sledovaných oblastech Kyrgyzstán (přírodověda 322, matematika 311, čtenářství 285 bodů). Výzkum PISA zašťiťuje OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj). Výzkum vychází každé tři roky a porovnává znalosti patnáctiletých dětí v přírodovědné, matematické a ve čtenářské gramotnosti. Úlohy v roce 2006, z něhož data pocházejí, řešilo 250 tisíc dětí z 57 zemí světa. Foto LN - Viktor Chlad / šk
