Politický projev je chráněn zákonem. Podle ústavy a Listiny základních práv patří k základům demokratického státu. Každý právní stát se časem vyvine. Změní se nejen zákony a trestní sazby, ale i právní pohled na určité činy.
Zatímco v devadesátých letech justice vycházela z toho, že po zkušenostech z komunismu měla být svoboda slova neomezená, v poslední době se její právní postoj mění. Kritici tohoto vývoje tvrdí, že je ohrožená svoboda slova.
Městský soud v Brně v polovině listopadu potrestal šest lidí podmínečnými tresty odnětí svobody a peněžitými tresty za výroky na loňské prvomájové demonstraci v Brně. Podle obžaloby někteří z nich štvali proti lidem a vyvolávali nenávist vůči nim pro jejich skutečnou či domnělou etnickou příslušnost, jeden z nich hanobil tyto lidi, další verbálně podpořil hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka či hlásající zášť vůči uvedeným skupinám lidí.
Mezi odsouzenými jsou členové bývalého vedení soudem zrušené Dělnické strany (DS) i v sobotu zvoleného nového vedení jejího nástupce DSSS. „Zatímco na demonstraci si obžalovaní nechávali tleskat, u soudu tvrdili, že svá slova volili náhodně a vlastně o nich ani nic nevědí. Distancují se od neonacismu, ale na demonstraci zazníval jeden projev za druhým prezentující nenávist vůči menšinám,“ shrnula podstatu projevů soudkyně Šárka Schinzelová.
Státní zástupce se po vyhlášení rozsudku vzdal práva na odvolání. Obžalovaní si nechali lhůtu na rozmyšlenou. Pokud se alespoň jeden z nich odvolá, případem se bude zabývat soud druhé instance. Zatím rozsudek není veřejně dostupný ani není pravomocný. Nechme proto stranou, zda je správný, spravedlivý, anebo politicky motivovaný. Podívejme se na to, jak k tomuto verdiktu došlo. V noci 18. dubna loňského roku byl proveden žhářský útok na obydlí romské rodiny ve slezském Vítkově. Jeho závažné následky jsou dnes všeobecně známé. Podle rozsudku ostravského Krajského soudu – také ještě nepravomocného – obžalovaní z účasti na útoku se dříve často účastnili akcí DS.
Měsíc po útoku oznámilo pražské ministerstvo vnitra vznik speciálního týmu pro „boj s extremismem“ a vypracování návrhu na zákaz Dělnické strany, která pak skutečně byla zrušená. Stížnost vedení strany na tento rozsudek nyní leží na stole Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Jeden z výsledků vyšetřování toho týmu je právě obvinění za výroky z loňského prvomájového politického mítinku v Brně. Dalším je stihání osmi lidí za podporu nacismu, kteří dnes stojí před obvodním soudem v Praze 1, dva z nich už jsou více než rok ve vazbě.
Po zákazu Dělnické strany soudem se dlouho zdálo, že tento rozsudek prakticky postrádá účinek, když vedení této strany vesele pokračuje ve své činnosti ve straně s velice podobným názvem. Soudkyně Městského soudu v Brně se nyní ve svém rozsudku výslovně o ně opřela.
Pokud se stane brněnský rozsudek pravomocným, vedení strany DSSS si bude muset dávat pozor na své další projevy, aby náhodou neskončili za mřížemi. I to ale může být součástí strategie této strany. Nechat se zavřít a získat protestní voliče „svlékáním právního státu do naha“.
Ideologie nacionálního socialismu nezná svobodu slova. Kdyby stát dovolil její propagaci, sám by ohrožoval svobodu politického projevu. Je to sice paradox, ale tak to je.
O autorovi| Markus Pape, publicista
