Švýcarské bankovní tajemství se dostalo pod palbu amerických úřadů poté, co Američané začali v loňském roce naléhat na největší švýcarskou banku UBS, aby vydala záznamy o amerických klientech, kteří jsou podezřelí z daňových úniků. UBS, která je největším světovým správcem soukromých aktiv, se již v únoru dohodla s americkými úřady, že zaplatí pokutu 780 milionů dolarů za to, že pomáhala některým bohatým lidem z USA zakládat si v zahraničí fiktivní firmy a neplatit daně. Banka se také zavázala, že americkým vyšetřovatelům předá údaje o zhruba 250 podezřelých držitelích účtů a že ukončí poskytování kontroverzních služeb občanům USA. Americké úřady pak koncem února zažalovaly UBS o zpřístupnění informací k dalším 52 tisícům podezřelých účtů. To až doposud UBS odmítala.
Nová daňová dohoda mezi Švýcarskem a Spojenými státy by měla být podle vyjádření švýcarského ministerstva zahraničí podepsaná během několika měsíců. Údaje o držitelích švýcarských účtů by na jejím základě měly být poskytovány individuálně na základě právně opodstatněné žádosti amerických úřadů.
Dohoda se Spojenými státy je pro Švýcarsko obzvlášť důležitá. Země se chce vyhnout možným pokutám ze strany OECD. Banka UBS zase v důsledku obvinění, že napomáhá daňovým únikům, ztrácí klienty. Při zveřejnění hospodářských výsledků za první čtvrtletí UBS přiznala, že po předání informací o některých klientech americkým úřadům z banky odteklo 23 miliard švýcarských franků.
