Koláčka, jenž čelí obžalobě také v české větvi kauzy MUS, uznali Švýcaři pravomocně vinným z podvodu a praní špinavých peněz. Do vězení by tam měl nastoupit příští rok v květnu. Muž tvrdí, že Švýcarsko zneužilo situace, svévolně zabavilo finanční prostředky z prodeje MUS uložené v tamních bankách a dělá všechno pro to, aby si je mohlo ponechat. Rozhodovalo prý bez znalosti českých zákonů.
Někdejší manažer Mostecké uhelné upozornil na to, že švýcarský rozsudek z října 2013 obdržel až 234 dní po jeho vyhlášení. Na vypracování odvolání proti dokumentu čítajícímu šest stovek stran pak prý dostal pouhých 30 dní, přičemž za tu dobu si také text musel stihnout přeložit. Požadavek na doručení verdiktu v češtině totiž podle něj švýcarská justice zamítla.
Koláček poukázal i na to, že u švýcarského spolkového zastupitelství nepůsobil v době vyšetřování případu jediný člověk, který by uměl česky nebo který by měl povědomí o českých poměrech. „Četné dokumenty byly do spisu zařazeny jen v češtině, bez překladu, ačkoli ani na zastupitelství, ani u soudu si je nikdo nebyl schopen přečíst,“ konstatoval. Státní zástupce údajně argumentoval tím, že jedna jeho kolegyně je Polka, takže daným listinám rozumí, protože „ty baltské jazyky jsou si podobné“.
Přešli důležité důkazy, tvrdí Koláček
Soud v Bellinzoně pak podle Koláčka vědomě přešel důležité důkazy s odůvodněním, že nerozumí jazyku, v němž byly napsány.
Muž, který se po dětství stráveném v moravském Holešově a vystudování Vysoké školy chemicko-technologické stal díky svým podnikatelským aktivitám jedním z nejbohatších Čechů, zkritizoval také podobu švýcarského odvolacího řízení. Proces byl podle něj fakticky jen jednoinstanční, protože proti věcným závěrům soudu se nešlo odvolat - napadnout bylo možné pouze procesní záležitosti.
Celkově Koláček trvá na tom, že žádný trestný čin nespáchal. Na celý případ je podle něj nutné nahlížet optikou 90. let a tehdejší transformace ekonomiky, nikoliv dnešním pohledem, z nějž se některé záležitosti mohou jevit jinak.
  |
Česká obžaloba tvrdí, že Koláček, Jiří Diviš, Petr Kraus, Oldřich Klimecký a Marek Čmejla vymysleli plán, jehož cílem bylo ovládnout MUS za její vlastní finanční prostředky. Údajně vytvořili záměrně nepřehlednou strukturu firem, aby zastřeli, že nejpozději od května 1998 vlastnili nebo měli pod kontrolou nadpoloviční většinu akcií uhelné společnosti, což před ostatními akcionáři včetně státu zatajili. Poté prý záměrně vyčkali, až cena akcií klesla, a od státu v roce 1999 koupili jeho podíl přes firmu Investenergy za výrazně nižší cenu. Česku tím údajně způsobili škodu nejméně ve výši 3,2 miliardy korun a hrozí jim za to až desetileté vězení.
Koláček dnes zopakoval, že představenstvo MUS vyzvalo už v dubnu 1998 tehdejšího ministra financí Ivana Pilipa a ministra průmyslu Karlu Kühnla k odkupu 49,98 procenta akcií MUS nebo k prodeji státního podílu 46 procent akcií za aktuální tržní cenu. Politici prý na písemnou nabídku nezareagovali, čímž podle Koláčka vznikla ČR škoda ve výši 2,4 miliardy korun - rozdíl mezi tehdejší hodnotou státního podílu na pražské burze a částkou 650 milionů korun, za něž podíl prodala v roce 1999 příští vláda premiéra Miloše Zemana.
